Popsané chování personálu muselo být opravdu nepříjemné. Ale rozhodně nejsi jediná nebo jen jedna z mála, komu se to stalo - z rozhovorů s kamarádkami bych řekla, že potratem končí těhotenství, a obzvlášť první, snad téměř v polovině případů.
I mně se to stalo (v lednu 2004) - také jsem měla nízkou hladinu HCG (týden po vynechání menses), sestřička u mého gynekologa říkala, že nedosahuje potřebných 1000 (bylo to tuším něco přes 600), že mám přijít za týden znovu. Tudíž jsem s těhotenstvím zatím počítala tak na 50%. Když jsem přesně za týden ráno (v den, kdy jsem šla znovu na krev) začala krvácet, řekla jsem si prostě - tak nic, dostala jsem menses. Naopak pro mě bylo překvapením, když mě můj gynekolog okamžitě poslal na Bulovku. Tam mě hospitalizovali, ale nedělali se mnou nic, pouze říkali, že pokud to půjde, zkusí těhotenství zachránit. Ale jelikož hladina HCG klesala (odpoledne už byla jen něco přes 200), řekli mi, že těhotenství odumřelo a musí mě pod narkózou vyčistit. Všichni byli příjemní, měla jsem tehdy z Bulovky moc dobrý dojem. Co vím od mého gynekologa, pokud těhoteství začne takhle brzy samo zanikat, nedá se s tím celkem nic dělat. Ani umělé zvyšování HCG by s tím podle mě nic neudělalo - pokles hladiny HCG nebývá podle toho, co vím, obvykle příčina, ale naopak následek toho, že zárodek odumřel. Skutečnosti, proč došlo k potratu, se zjišťují až tehdy, když se to stane opakovaně.
Druhé těhotenství (otěhotněla jsem přesně po roce) jsem měla ukázkové. Současné třetí také začalo nízkou hladinou hormonů (něco přes 800, i když to je podle informací, co jsem našla na netu, už v normě - ale můj gynekolog na těch 1000 prostě lpí
, posléze lékař v 11. týdnu nic neviděl na ultrazvuku (takže jsem se už pomalu smiřovala napřed s druhým potratem, posléze se zamlklým potratem), ale nakonec se ukázalo, že je všechno v pořádku.
Takže nevěš hlavu, příště to určitě dobře dopadne. Každopádně ale s bačkůrkami doporučuju počkat aspoň do konce 12. týdne těhotenství, v prvním trimestru je riziko samovolného potratu opravdu dost vysoké... (Já jsem si radost prvními novými věcičkami pro druhého mrňouska udělala předevčírem, a to jsem v 29. týdnu.)