Bylo by dobře, aby ten, kdo potřebuje pomoc, o ni nemusel žádat

Americký profesor Gary B. Melton je právník, neuropsychiatr a dětský psycholog. V USA je znám především svými vystoupeními před kongresem, svými kauzami a poradenskou činností pro americkou vládu. Ve světě pak jako současný prezident mezinárodní sítě dětských výzkumných center Childwatch International svými výzkumy jak v oblasti právního povědomí a vývoje pojetí práva u dětí, tak v oblasti monitorování situace a stavu dětí ve světě, tzv. „beyond survival“ – tedy v zemích, kde už nejsou hlavními problémy kojenecká úmrtnost, hlad, nedostatek pitné vody aj., ale např. nedostatek času a prostoru pro děti, jejich nedostatečná participace na životě společnosti apod. Jeho další čtyři kolegové jsou lidé podobného formátu.

Naše spolupráce se datuje někdy od roku 1993 či 1994, kdy se profesor Melton účastnil pražského kongresu k otázkám týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte – problematikou známou ve světě pod zkratkou CAN, tj. syndrom „Child Abuse and Neglect“. Naposledy před jejich letošní pražskou návštěvou jsme se setkali letos v květnu na sympoziu v Oslu, kde jsme se společně se 40 až 50 dalšími kolegy zabývali otázkami participace na životě společnosti.

Ve spolupráci se Střediskem náhradní rodinné péče a s Fakultou zdravotní a sociální péče na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích rozšířili totiž své výzkumné aktivity i na zkoumání právního povědomí a vývoje pojetí práva u českých školních dětí.

Jejich osmidenní program – 5 dní v Praze, 3 dny na jihu Čech – byl velice nabitý. Setkali se jak s představiteli státních institucí (ministerstva), tak s představiteli neziskového sektoru (NROS, VIA, SNRP aj.) v rámci semináře, který byl věnován právě zmíněnému monitorování stavu dětí, navštívili jak státní zařízení péče o děti – Dětský domov Stránčice, který skvěle reprezentoval ředitel MUDr. Pavel Biskup, který zároveň s MUDr. Lubomírem Kuklou přiblížil práci Českého výboru pro UNICEF – tak zařízení městské, magistrátní: Jedličkův ústav pro postižené děti, kde jim ředitel Jan Pičman názorně přiblížil historii a systém péče v tomto zařízení. Navštívili i zařízení nestátní a neziskové – Azylový dům v Praze 2, který jim představila jeho ředitelka Dana Simandlová, a kde se setkali i s profesorem Zdeňkem Matějčkem, který je seznámil s dlouhodobými výzkumy dětí vyrůstajících v různých výchovných prostředích a promítl anglickou verzi filmu režiséra Kurta Goldbergera „Děti bez lásky“, k němuž podal osobní a zasvěcený komentář.

Ve Středisku náhradní rodinné péče jsme pak projednávali konkrétní formy další spolupráce.

V jižních Čechách nejprve – podobně jako na pražském semináři, jenže tentokráte systematičtěji a hlouběji, formou přednášek – seznámili studenty 2. až 4. ročníků Fakulty zdravotní a sociální práce s principy sociální politiky a sociální práce v Jižní Karolíně. Důraz, který kladou na dostupnost služeb, jejich současnou odbornost a „lidskou tvář“, vzájemnou spolupráci jednotlivých odborníků v zájmu jednotlivých klientů je nepochybně něčím, co by se mělo stát jak samozřejmou součástí výuky a přípravy studentů, tak součástí vlastní terénní sociální práce v ČR. „Pomoc by měla být poskytována tak, aby o ni člověk nemusel žádat“ – právě to je v nejstručnější podobě hlavním princip jejich práce. Dotazy studentů byly četné, zvídavé a zároveň kritické, což američtí profesoři velmi ocenili, stejně jako to, že během jejich tříhodinového cyklu přednášek dokázali studenti udržet bdělou pozornost.

Spolu s dr. Jiřím Kovaříkem, Mgr. Hanou Pazlarovou a profesorem Jiřím Dunovským se pak Meltonův tým zabýval v Centru Úmluvy práv dítěte dosavadní spoluprací – projednali jsme obšírně a do hloubky další koordinaci výzkumy pojetí práv u dětí, který probíhá ve spolupráci se studenty Jihočeské univerzity, stanovili priority, pořadí jednotlivých kroků, okruhy skutečných a potenciálních spolupracovníků a další možné okruhy spolupráce.

Závěrem lze říci, že více než týdenní pracovní návštěva profesora Garyho B. Meltona a jeho kolegů – profesorů Sue Limberové, Robin Kimbourg Meltonové, Lee Jane Hevener Kaufmanové, Joyce Ottové a Jima McDonella – byla v rámci výzkumu Jihočeské univerzity nepochybně nejvýznamnější událostí roku 2000. Vzhledem k tomu, že pracovní pobyt byl rozdělen na část „pražskou“ a „jihočeskou“, je hodnocení pobytu jeho účastníky rozčleněno stejným způsobem.

Hodnocení pobytu – pražská část

Co se podařilo

1. Vzorná organizace pobytu

2. Příkladně připravené podkladové pracovní materiály: program, předchozí informace o navštívených institucích a podrobné profesní životopisy lidí, s nimiž se setkali

3. Reprezentativně vybrané příklady institucí spolupracujících se Střediskem náhradní rodinné péče (nadace – NROS, státní zařízení – Dětský domov Stránčice, zařízení magistrátu – Jedličkův ústav a nevládní, neziskové zařízení – Azylový dům pro děti na Praze 2

Kompetentnost a schopnost anglické komunikace téměř u všech lidí, s nimiž se setkali

5. Dobře připravený seminář k monitorování stavu dětí a jejich práv

Zajištění účasti profesora Matiho Heidmetse z Talinské univerzity na pražské části pracovní návštěvy a možnost koordinace výzkumů po ose Clemson-Oslo-Praha-Talin.

Co se nepodařilo

1. malá účast státních institucí a ministerstev na semináři.

Hodnocení pobytu – jihočeská část

Co se podařilo

1. Značná, pozorná a aktivní účast studentů na čtvrteční odpolední přednášce

2. Velmi pěkné ubytování a pohostinství

Co se nepodařilo

1. Nepřehledná organizace – nikdo neznal kompletní program a jeho jednotlivé detaily (např. program v Českém Krumlově a bezlepková dieta Jima Mc Donella)

2. Neúčast profesorů a vyučujících na některém z dílčích pracovních setkání (avizovaná účast dr. Chodury na čtvrteční přednášce se neuskutečnila), a nekompetentní výběr tlumočníka jednotlivých referátů

3. Neúčast dalších lidí, kteří se nějakým způsobem podílejí na výzkumu právního povědomí – vzhledem k této okolnosti se mohla závěrečná shrnující diskuse přesunout do Prahy.

A s čím jsme se rozcházeli

Návštěva, zejména svou pražskou částí splnila svůj účel – prohloubení dosavadních pracovních kontaktů a navázání kontaktů s dalšími institucemi a osobnostmi z oblasti českého výzkumu dítěte a sociální práce v oblasti lidských a dětských práv. Zkušenosti z proběhlé návštěvy potvrzují, že garantem další spolupráce má a může být Středisko náhradní rodinné péče v Praze a s ním spolupracující instituce. S Jihočeskou univerzitou lze v oblasti výzkumu práv dítěte počítat pouze do té míry, do níž bude tato spolupráce vázána na osobu dr. Jiřího Kovaříka, osobu Mgr. Hany Pazlarové a event. na osobu profesora Jiřího Dunovského.

Jiří Kovařík je pověřen dalším vedením a organizací výzkumu právního povědomí dětí pokud jde o mezinárodní srovnání a dále tím, že navrhne skladbu pracovního týmu šesti lidí, kteří navštíví na přelomu března a dubna 2001 univerzity v Jižní Karolíně. Rovněž připraví náměty a požadavky české delegace na tématické okruhy v oblasti dětských práv, péče o rodinu a sociální práce, s nimiž se Češi budou chtít lépe a důkladněji seznámit. Podmínkou účasti je znalost problematiky a schopnost samostatné komunikace v angličtině.