Hudba a inteligence?!

Po dlouhou dobu se tradovalo, že rozvoj hudebního vzdělání je pouze výsadou talentovaných jedinců. Jak je tomu ve skutečnosti? Musí být člověk opravdu od přírody nadaný? Platí, že jedinec bez genetických předpokladů nemá žádnou šanci? Zcela naopak. Vědci nyní dokázali, jak je možné cíleně podporovat hudební nadání a navíc současně inteligenci. Ne pomocí počítačů nebo internetu, ale intenzivním hudebním vyučováním na klávesové nástroje a to již od nejútlejšího věku.

Rozvíjí hudba opravdu inteligenci?

Neurologové, hudebníci a hudební pedagogové se k tomuto názoru přikláněli. Jen to nikdo z nich zatím veřejně neprohlásil. Proč? Protože každé takové tvrzení musí mít vědecké zdůvodnění. A jasné zdůvodnění je takové, které má solidní vědecký základ a je podložené zdokumentovaným průzkumem. To v případě tvrzení "Hudba rozvíjí inteligenci" dlouho neplatilo. Proto se vědci drželi zpátky. V současné době však již existují vědecky stanovené výsledky, že děti, které se od nejútlejšího věku intenzivně zabývaly hudbou - zvláště hrou na klávesové nástroje - jsou jednoznačně inteligentnější než děti, které tuto šanci neměly.

Takže:

Hudba rozvíjí inteligenci!

V Berlíně byl zkoumán po dobu 6 let v rámci dlouhodobé studie na základních školách rozvoj nehudebních schopností u žáků na školách s rozšířenou hudební výchovou a žáků na normálních školách. Ve školách s rozšířenou hudební výchovou se musel každý žák zavázat, že kromě hudební výchovy podle osnov se bude učit 6 let hrát na hudební nástroj.

Studie se konala pod vedením Prof. Hanse Günthera Bastiana v Berlíně Weddingu, čtvrti, která má různorodou sociální strukturu a poměrně vysoký podíl přistěhovalců. Záměrně nebyly vytvářeny pro studii modelové podmínky s talentovanými privilegovanými žáky. Děti pocházely převážně z dělnických rodin.

Výsledky projektu jsou jednoznačné:

• již po 4 letech dosahují hudebně vzdělávané děti silně nadprůměrné schopnosti a výkony oproti dětem z normálních škol
• doporučení na gymnasia obdrželo mnohem více dětí z hudebních tříd, než je obvyklé se srovnatelnými třídami "nehudebních žáků"
• hudebně vzdělávané děti měly zřetelně lepší schopnosti v matematickém myšlení
• taktéž logické uvažování bylo u hudebně vzdělávaných dětí výrazně vyšší
• proces socializace u hudebních dětí probíhal navzdory složitým sociálním podmínkám v tomto berlínském obvodu výrazně pozitivněji jako u normálních dětí

Berlínská studie navíc potvrdila, že všechny děti jsou hudebně vzdělavatelné

• rozvoj hudebního cítění by měl začít u dětí co nejdříve, protože všechny normální zdravé děti mají předpoklady k rozvoji hudebních schopností
• rozvoj hudebních činností od nejútlejšího věku má za následek rozsáhlý rozvoj inteligenčního potenciálu
• existuje navíc zřetelná souvislost mezi hrou na hudební nástroj a rozvojem logického myšlení - důležitého aspektu inteligence

Prof. Hans Günther Bastian ve své závěrečné zprávě shrnuje:

"Intenzivní rozvoj hudebních činností a aktivní muzicírování podporuje rozvoj osobnosti a ukazatele chování jako jsou vytrvalost, cílevědomost, spolehlivost, koncentrace a sebekritičnost."

V USA vědci zkoumali, jaké působení má hudební vyučování u předškolních dětí na rozvoj jejich prostorové a časové představivosti. Prostorová a časová představivost je důležitá pro rozvoj abstraktního myšlení a uplatňuje se např. v matematických činnostech, při hře v šachy, při řečení technických problémů, atd…

Neurologové Leng a Shaw se domnívali, že poslech hudby má pozitivní vliv na rozvoj těchto speciálních mozkových operací. Dokazují to testy s dětmi, které po poslechu Mozartovy sonáty (KV 448) výrazně lépe řešily prostorově-časové úkoly, jak předtím. Test tak prokázal souvislost mezi hudbou a prostorovou a časovou představivostí.

Aby se došlo k jednoznačným výsledkům, proběhla v Los Angeles od roku 1994 do roku 1996 srovnávací studie ve třech různých předškolních třídách. Zúčastnilo se jí 78 dětí, z toho 42 chlapců a 36 dívek. Ve všech případech se jednalo o děti s normální inteligencí, ve věku 3 - 4 roky. 3 z dětí byly leváci. Všechny děti byly vzdělávány podle stejných osnov a působili na ně stejní pedagogové. Studie probíhala ve 4 různých skupinách, které měly ke společnému základu navíc speciální vyučovaní:

1. skupina - nástroj a zpěv:

skupinové vyučování na keyboard a zpěv

2. skupina - zpěv:

tato skupina měla stejnou náplň v oblasti zpěvu, jako 1. skupina

3. skupina - počítače:

měla k dispozici individuální výuku obsluhy počítače, která časově odpovídala výuce na keyboardy

4. kontrolní skupina

neměla žádné speciální vyučování. Nikdo z dětí neabsolvoval souběžně nebo dříve vyučování na hudební nástroj nebo počítač, vliv rodičů byl minimální.

Děti byly do skupin rozděleny na principu náhodného výběru.

Po dvou letech můžeme shrnout zkušenosti takto:

• instrumentální hra, především hra na klávesový nástroj, působí na zřetelné, dlouhotrvající zlepšení prostorových a časových představivostí, které mají rozhodující úlohu při abstraktním myšlení. Jsou důležité pro pochopení matematických a technických souvislostí.
• hra na klávesový nástroj podporuje rozvoj intelektu, motoriky, smyslového vnímání a koordinačních schopností
• ani skupina se zaměřením na zpěv ani skupina s výukou počítačů nedosáhla zdaleka tak úspěšných výsledků

Rovněž v Los Angeles byla provedena studie s dětmi ze základních škol ve věku 6-7 let. Jedna skupina měla současně k normálnímu vyučování pravidelně jednou týdně skupinové vyučování na keyboard.

Výsledek:

• děti ze skupiny s výukou na keyboard byly záhy schopné řešit matematické úkoly se zlomky, což je v normálním případě látka pro 12-tileté děti.
• Celkové výkony v matematice byly u skupiny s výukou na keyboard lepší o 25%

Jaké závěry z toho musíme jako hudební pedagogové vyvozovat?

Především:

• rozvoj hudebních schopností zvyšuje u dětí inteligenci
• vede ke zlepšování školních výsledků
• a sociální integrace u hudebně aktivních dětí je harmoničtější než u ostatních.

Z toho vyplývá pouze jediný závěr:

Pro naplnění tohoto závěru přišla firma YAMAHA s myšlenkou založení a řízení vlastních hudebních škol, otevřených pro všechny zájemce bez rozdílu věku či nadání, což dokumentuje důležitou součást podnikatelské filosofie největšího světového výrobce hudebních nástrojů:

Nikoli výroba a prodej hudebních nástrojů, nýbrž podpora a šíření aktivního provozování hudby mezi nejširší vrstvy obyvatelstva - to je základní úkol firmy YAMAHA.

Převzato z originálu - Prof. Asmus Hintz: "Musik macht klug", Impuls 2000