Mám za sebou tři porody. Třetí porod, který jsem zažila, byl ale jednoznačně nejúžasnější.
Mám za sebou tři porody. První byl víc než náročný a nevzpomínám na něj zrovna ráda, byť jeho výsledek miluji moc, moc, moc a ještě o kousek víc. Druhý také nebyl zrovna nejjednodušší, ale vzpomínky na něj už tolik nebolí, ba naopak, vzpomínám na něj s láskou. Třetí porod, který jsem zažila, byl ale jednoznačně nejúžasnější.
Po prvopočátečních nezdarech s početím nakonec podzimní vyšetření přeci jen potvrdilo radostnou zvěst - jsme v očekávání. Radost byla veliká, neb nás to tentokrát stálo hodně úsilí. Následujících děvět měsíců proběhlo bez problémů, tvoreček v bříšku spokojeně rostl, bříško se zakulacovalo, zkrátka idylka. Minula zima, minulo jaro, jako nic se přehoupla první polovina léta a přiblížil se termín porodu.
Jsme s manželem lidé - jak se tak říká - alternativní a snad se dá říci, že i zelení. Už při prvním porodu jsem snila o tom, že rodit se bude v ideálním případě doma anebo alespoň v některém z center aktivního porodu. Osud nám ale nepřál, miminku se v bříšku nedařilo a tak se vše odehrálo o dost dříve a více než nealternativně, čistě po medicínsku - zařadila jsem se mezi císařovny. Ani druhý porod nebyl to pravé ořechové, stala jsem se císařovnou podruhé. Doufala jsem, že třetí porod už proběhne dle mých představ.
Zatímco v předchozích dvou případech se tvorečci hnali na svět příliš rychle, třetí případ se stal tím přenášecím. Termín byl stanovený na 24. 7. 2009. Minul týden a pořád se nic nedělo. Nenechali jsme se ale znervóznět, věděli jsme, že vše je v pořádku, a tak jsme v klidu čekali dál. I když ... maličko nervozity tu přeci jen bylo - měl to být první porod doma.
Druhý týden po stanoveném termínu už ale minout nestačil. Vše propuklo třetí sprnový den a tentokrát se moje představy o ideálním porodu naplnily do detailu:
Naše malá princezna s krásnýma tmavýma buličíma očima se má čile k světu. Zlobí nás trošinku krmení, ale i to se doufám časem poddá, neboť mlíčka je víc než dost. Důležité je se nevzdat a být v pohodě. A to teď opravdu jsem.
Třetí porod, který jsem zažila, do nejdelší smrti nezapomenu. Bude pro mě jedním z nejkrásnějších životních zážitků, které si s sebou ponesu až do konce svých dní.
A víte proč? Protože Anička není jen tak ledajaké miminko. Váží 34 kilo, měří 117 cm, je krásně oříškově hnědoučká a heboučká jako plyšáček, má krásné zoubky a vesele hopsá po 4 nožkách. Anička je totiž telátko :-).
Mamince Jitce - jerseyské kravičce - se narodila 3. 8. 2009 v 17.00 hodin. Přišla na svět ve chlévě na seně, u nás - na ekologickém hospodářství Stateček u Lněníčků v Nepomyšli. Narodila se tou skutečně nejpřirozenější cestou, jakou to je vůbec možné. A my jsme mohli být u toho, mohli jsme pozorovat, jak se rodí nový život, jak se rodí něha a láska, jak vzniká pouto mezi maminkou a jejím mládětem. Bylo to fakt krásné. Nejkrásnější porod, jaký jsem kdy zažila :-).
Chcete-li okusit alespoň něco malinko z těch něžných chvilek, podívejte se spolu s námi na Jitku a její Aničku na www.statecek.webnode.cz.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.