Re: Kdo by nechtěl být bohatý?

Grainne, teď tomu tedy moc nerozumím.

Vcelku spokojeně se dá žít za málo, to máš pravdu, ale to je spíš pozitivní než negativní, ne? Speciálně pokud vnímáš negativně, že by ten "kdo na to má" chodil viditelně lépe oblíkaný než ten "kdo na to nemá", tak je jen žádoucí, když si u vietnamců koupí triko za stovku a prakticky není poznat, že ho nekoupil v nějakém butiku za desetkrát víc, ne? Pokud někomu vadí ten pocit, tak snad se lidi na ulici běžně nebaví o tom, kde nakupujou?

Co je to "lepší" a co "horší" osoba, proboha? Jako že kdo má vyšší příjmy, je ten "lepší"? Pokud to nějaký snobík posuzuje podle tohoto, tak bych se do jeho společnosti moc nedrala, ať už by to znamenalo cokoliv.


A proč bych se mermomoc měla chtít být "za lepší osobu"? jako že mám víc peněz?

Myšlenka, že je potřeba "aktivity, přesahující obvyklé meze, zrušit" se mi vůbec nelíbí. Já bych ráda, aby moje děti nikdo neomezoval, pokud se toho budou chtít naučit co nejvíc. Navíc - co to znamená "zrušit"? Úplně zakázat? Nebo je povinně vymýtit ze škol? Pak rodiče stejně přihlásí děti na různé kroužky a ti, co budou mít víc peněz, pochopitelně na kroužky kvalitnější, kde se budou věnovat jen jim... tyhle rozdíly zůstanou zachované, leda bychom chtěli nastolit nějakou diktaturu, která by to centrálně zakázala, a tak daleko doufám jít nechceme.

Solidní vzdělání - opravdu bys považovala za žádoucí, aby se pilní a nadaní "zkrouhli" na úroveň průměru, jen aby se někdo náhodou necítil znevýhodněn? Kde by pak byla ta motivace (když budu chytrý - za což nemůžu, to je dar od Pánaboha - a když se budu snažit - za což už můžu, tak na tom budu úplně stejně jako ten, kdo se snažit nebude)? To se pak na celou školu můžu zvysoka vykašlat a půjdu si radši kopat fotbal.