Re: Kdo by nechtěl být bohatý?

Grainne,

a právě tohle si myslím, že je z Tvé strany přecitlivělé.

Ty v tom vidíš "útok na socky", já v tom vidím pouhé spočítání si "má dáti-dal" bez jakýchkoli citových aspektů.

Ne, na luxus nárok opravdu nemáme. Aspoň já si myslím, že nemám.

Toužím po věci x (dejme tomu to moře). Buď na něj mám, a pak jdu a bez problémů si ho koupím. Nebo mám omezené prostředky, ale po té věci moc toužím, a pak se to pokusím vymyslet tak, abych se do toho nějak vešla. Např. pojedu do kempu, povezu si s sebou konzervy, natankuju plnou a kanystr u levnější pumpy. Navíc si nekoupím ty nový boty, co bych taky moc chtěla, ale obojí současně mít nemůžu. Zájezd je priorita.
Do téhle kategorie IMHO spadá ten chopper - motorka je moje priorita, tak holt ušetřím na jídle nebo na něčem jiném, ale motorky se nevzdám.

A pak je situace, kdy ať počítám jak počítám, mám finance jen na polovinu toho zájezdu. Moc ho ale chci. Mám tedy všechno hodit za hlavu a jet i tak, však ono to nějak dopadne?

Pokud ti lidi tak milují moře, že podívat se k němu je jejich absolutní priorita, tak zvolí variantu č. 1 (ušetřím na něčem jiném, ale moře fakt chci). Když ale zjistím, že ať dělám co dělám, tak na to mít nebudu, tak nepojedu.

Úvahy o sockách sem nepatří, to je prostá matematika. Pokud někdo uvažuje "nemůžu k moři, tak jsem socka", tak to trochu snobárnou zavání.