Re: Kdo by nechtěl být bohatý?

Grainne, ale ty jedovaté sliny možná plivou lidi ve Tvém fyzickém okolí, tady jsem opravdu zaznamenala pouze věcné rady. V tomhle IMHO vidíš trávu růst, respektive ve věcné poznámce ve smyslu "s tímhle rozpočtem to asi nedáte" hned vidíš nadávání do socek.

Já jsem se skutečně s takovým postojem ještě nesetkala (čímž netvrdím, že neexistuje). To, jestli si někdo užívá a jak, považuju za jeho věc až do hranice, která je pro mě celkem jasně daná - pokud to zvládne ze svého a nebude fňukat, jak je na tom zle. A pokud tím nebude trpět celý zbytek jeho rodiny, ale to už je věc té rodiny.

To znamená, že mě nebude drát někdo, kdo si celý rok dejme tomu nekoupí nic nového na sebe nebo si nedá novou fasádu na barák, protože moc touží třeba po cestě do Itálie. Nebude mě drát někdo, kdo do té Itálie pojede po vlastní ose s konzervama pod stan, aby to vyšlo co nejlevněji. Sama jsem dost pohodlná, takže než takhle, tak bych tam radši nejela vůbec, ale ani by mě nenapadlo myslet si o něm něco ve smyslu, že je socka, možná se naopak zamyslím nad vlastní změkčilostí ).

Na druhou stranu si myslím, že není v pořádku, když si ten zájezd koupí na dluh a nemá tušení, jak ho bude splácet. Nebo situace, která byla ve Výměně manželek - manželé měli pět dětí, manžel nezaměstnaný a o najití práce se evidentně nesnažící, když chtěli dětem koupit jogurt, koupili ho jen dvěma nejmladším, ALE manžel chodil pravidelně s kamarády na pivko a docela dost kouřil.

Co máš proti peroucím mužům

Ale teď vážně - soudnému člověku je snad jasné, že reklamy jsou nesmysly, a hledat v nich cokoli hlubokomyslného ve stylu "správný člověk dělá to či ono", případně se nad tím rozčilovat, je ztráta času podobně jako ta Ordinace