Re: Už toho mám dost

Taky to znám, ne přímo já,ale můj táta s přítelkyní, dnes už ex. On podnikatel, vydělává dost, ona chytrá zdravotní sestra. Táta chtěl vždycky stavě,ale nebyl pozemek, peníze,..pak bylo skoro vše, ale chtěl domeček taky stavět sám, ne že všechno udělá firma(roky dělal v Německu na stavbách, takže věděl) a hlavně bazíroval na každé desetince milimetru(ne vždy podstatné)abych to zkrátila, stavba trvala 3 roky, dům dodnes není zkolaudovaný,ale už v něm bydlí, přítelkyně ho donutila nastěhovat se do rozdělaného. Chvilku si "spokojeně žili",když jí začalo vadit,že není s jejich společnou dcerou, že s ní nepíše úkoly, nechodí včas na večeři, není s nimi o víkendech,....popravdě se táta už vyhýbal výčitkám a křiku, než že by měl tolik práce, až se rozhodla odejít.A najednou zjišťuje, že těch peněz nemá nazbyt, že se vlastně i nudí ve 2+1, že dům se zahradou je o něčem jiném,.....Zkrátka ano, pálilo jí dobré bydlo. Táta si výská radostí, dodělává dům, zahradu, sáže stromky, doma je skoro celý den.
Radu nemám, možná zkusit oddělené žití, nějaký čas, ale tak aby z luxusu šla žena, ne vy, děti podle věku, ať se rozhodnou.
Já jsem jako ženská chápala přítelkyni, že se jí nelíbí tátova "nepomoc",ale časem jsem se vžila do role chlapa, kt.je neustále něco vyčítáno a většinou kraviny,jak k tomuhle zamyšlení ale přivést vaši ženu netuším