Re: Už toho mám dost

Aloisi,
mam z Vaseho popisu velmi rozporuplne pocity, skoro mam dojem, ze mate-li zenu rad, asi to neni moc poznat na vasem vztahu. Ucitalka na konci skolniho roku ma (casto) k vycerpani kousek a docela chapu, ze z vaseho pohledu nevinna potycka mezi sourozenci byla posledni kapkou pro jeji nervy. V takove situaci napsat dopis, ktery jste zminil, nebyl konstruktivni krok, ale krok tezce konfliktni. To, ze vase zena jako ucitelka vydelava desetinu toho, co vy, je spis smutne nez argument. To, ze nesnasite jeji matku (jedine, co jste napsal, je, ze je obetava a podle vas primitiv) a netajite se tim, mi take nepripada jako vstricny krok. Necetla jsem zadne vase drivejsi prispevky, ale vy tu vse prepocitavate na penize a vztah stoji na necem jinem (nejen na penezich a peci o deti i kdyz oboji je podstatne). Chybi mi tu pochopeni pro Vasi pani, ktera se nejspis citi nespokojena a ubijena stereotypem pece o deti a domacnost. Pisete, ze ji milujete - a pozna to nejak ona ? (pripustme vasi predstavu, ze vy nosite penize a ona peci o deti a domacnost - a co vy dva ?).
Mozna, ze si vas prispevek spatne vykladam, mozna je to tak, jak pisete ... a proc pisete, ze ji v tom nechate vymachat ? Rozejit se jiste jde i bez tehle slovni agresivity. Mozna jste nestastny vy a proto pouzivate tahle silna slova. Bohuzel me spis vas popis vede k sympatiim k manzelce a pochybnostem o Vasi objektivite. ... Zkuste spis najit neco hezkeho (spolecne zazitky, vzpominky), nakonec pro neco jste se spolu nekdy (davno ?) nasli ... treba to s lety nikam nezmizelo. I vas vztah potrebuje nejakou peci, nejen deti, dum, ...