Re: Mám plné zuby tříletého syna

Jako kdybych četla o sobě! Taky jsem si to všechno zažila. Mám syna - staršího - naprostý pohodář. A pak přišla na svět dcerka - a od 10-ti měsíců nám ničí klidný život. Teď je jí 5 a půl a začíná se to zlepšovat. Ale nechci to zakřiknout, takových dobrých dnů už bylo! My měli třeba 3 dobrý dny a cítila jsem se jako v ráji.
Těch nočních diskusí s manželem, co budeme dělat, ty slzy, to vyčerpání, ten pocit viny!
Asi bych se vyjádřila ke 2 bodům:
1) Tvůj postoj k dítěti
2) Co s dítětem dělat
Za 1) - je úplně normální, že ho nemáš ráda( kdo by měl v oblibě takového tyrana, že?) Není to věčně, ono se to opravdu spraví časem - roky. Aspoň se utěšuj, že se ve světe neztratí. Urči pevné hranice, ale tu a tam povol podle situace. Nebudeš sama, u koho bude neoblíbený - to asi poznáš časem.
Za 2) - nedám za to ruku do ohně, ale v prosinci jsem začala dávat dcerce ( i synovi) Omegu 3 - rybí tuk. Jelikož jsem si chtěla zjistit na internetu, info ohledně dávkování objevila jsem názory rodičů, kteří prohlašovali, že po pár dnech konzumace u problémových dětí se chování dětí zlepšilo!! Tak jsem začala a ještě nepřestala. Samozřejmě, že poprvé synek polkl hned, ale dcerka mi u toho dělala tyátr - no prostě klasika. Dnes se tedy dokážu bavit o "tom klidném období" - je jako vyměněná. Má i uklizený pokoj - sama od sebe. Tak to zkus. U nás nic jiného nefungovalo - tresty, bití, křiky, slzy, psychický nátlak, vyjednávání, podplácení, objetí, láska,... - psychologa bych do toho netahala, vypadá to, že jsi rozumná, máš svou rodinu ráda, ale jedno dítě je prostě na zabití.
A jestli by ta Omega 3 fungovala u vás, tak jen lituji, že jsem na to nepřišla dřív:-(