Re: Můj partner, jeho postižené dítě a já

Otočím téma úplně. A proč se do toho vztahu s dítětem nutíš? proč s ním trávíš čas?
Proč tolik přeceňuješ svůj vztah k dítěti partnera?
Respektuj to dítě takové jaké je a respektuj, že nejdůležitější je, aby dobrý vztah byl mezi dítětem a otcem. Nemusíš jim u toho pořád asistovat. Dej jim prostor. Bu´d s nimi jen když budeš mít opravdu chuť. A když nebudeš, tak si zajdi za kamarádkou, cvičit, věnuj se svým koníčkům, sobě, vaření nebo čemu chceš....... ustup do pozadí, dobřej jim at si vytvářejí svůj vlastní vztah. Bude i pro tebe přece mnohem snazší, když ti večer partner bude nadšeně JEN VYPRÁVĚT, co synek dělal, co říkal a ty si to s OPRAVDOVÝM ZÁJMEM JEN VYSLECHNEŠ.

Má rada zní: nepřeceňuj svoji důležitost v tomto trojúhelnku a stáhni se. Uleví se ti a dítěti ani otci to neublíží