Re: Už si nepřipadám normální...

Eli kde vzít sílu? No tak není to úplně nejkrásnější, ale já si vždycky sama pro sebe řeknu, že díky PB za to, že dítě zdravý, že nějakej vztak je proti ( dosaď cokoliv) úplná kravina, že vztek přejde, barvy se naučí taky ( příklad) , co ty maminky ajejich děti , který tohle štěstí nemají. Mám totiž pár známých, kteří mají postižné děti a vím, jak moc se trápí a není třeba ani východiska, je to napořád.
Prostě jsem si sama v sobě srovnala, že holt mám vztekací dítě a pokud by nemělo nic jiného, tak je to úúúúplně super. Občas mu v legraci řeknu, že kdyby byl tak hodnej, jak je chytrej a hezkej, tak že by byl na zápis do knihy rekordů .

Asi to není jednoduchý, pokud prožíváš zároveň i své osobní trápení, ale doopravdy se nad tím zkus zamyslet i z tohodle pohledu. Vždyť to dítě za to doopravdy nemůže, že se vztekací narodilo. PO někom to mít musí.