Zaměstnavatel mi z provozních důvodů zamítnul poloviční úvazek

Dcerce budou v lednu tři, tak jsem začala řešit, jak překlenout dobu do září, kdy mi ji (snad...) vezmou do školky. Našla jsem fajn miniškolku, kde některé tety (i děti) znám a věřím jim, mám ji po cestě do práce a mohli bychom si ji dovolit (to znamená, že by mi z výplaty dokonce i něco zbylo - asi 3 a půl tisíce, vlastně míň, když započítám MHD a obědy). Má ale provoz od 8 do 14 hodin, takže podmínkou bylo, aby mi v práci dali alespoň na těch pár měsíců poloviční úvazek.

Čekala jsem, že budou rádi za iniciativu a vyjdou mi vstříc. Kamarádce/kolegyni při návratu z RD rovnou nabídli 3/4 úvazek. Jednu dobu jsem měla na oddělení kluka, kterému dali půlúvazek s ohledem na jeho studium. Ve vedení jsou ženy, které mají děti (a mají vnoučata ve věku mých dětí). Zatím mi skoro vždy vstříc vyšli. Ale teď holt ne, prý provozní důvody

Četla jsem starší diskuse, četla jsem si něco na Aperiu, vím, že by těžko ty provozní důvody prokázali (kancelářská profese). Ale dohadovat se s nimi samozřejmě nebudu, ani se mi v tom nechce nějak vrtat a vyptávat se, o jaké provozní důvody se přesně jedná. Jen mě to překvapilo. A trošku to ve mně hlodá - co když o mě až tak nestojí? Jako další možnost jsem navrhla neplacené volno do září, k tomu mi odepsali, že si o ně mám požádat, protože ze zákona je jen do 3 let věku dítěte. Když o ně požádám a oni mi to (teď) schválí, budu mít při návratu po neplaceném volnu stejné podmínky jako při návratu v lednu? Nebo mi pak mohou říct "Sbohem" snáze než hned po RD? Jinou pozici mi mohou dát tak jako tak, že jo, i toho se bojím - kam mě vrtnou. Můj (moje) přímý nadřížený(á) by se o mě zasadil(a), jenže momentálně je tam člověk, který na tu pozici šel, když už jsem byla s dětmi doma.

Na jednu stranu jsem ráda, že se ten každodenní spěch posune o pár měsíců dál, že (snad...) nebudeme muset vodit každé dítě někam jinam, že si dcera nebude muset zvykat nejdřív na jednu a pak zase na druhou školku. Za ty +/-4 hodiny práce a +/-2 hodiny cestování denně mi ty ušlé tři tisíce snad ani nestojí. Ale pořád jsem z toho taková nějaká rozčarovaná

Dokonce si říkám, že jestli o mě až tak nestojí, jestli by nebylo lepší pokračovat v sérii mateřských a rodičovských dovolených, to je beztak mnohem smysluplnější práce Akorát že jsme v mezičase chtěli nějak dovyřešit bydlení...

Co myslíte? Máte podobnou zkušenost? Poradíte, na co si dát pozor?