Re: Jak pokračovat ve 42

Zefýr,
tak celkem to znám, jen ne najednou. Zamilovaně se necítím, to už je pryč a bylo to celkem ridikulózní (asi víš, oč šlo), pak jsem se snažila žít společensky, ale právě když došlo i na to věčné hodnocení od lidí, od kterých bych to nečekala a dá se říct, že i nedostatek respektu, tak jsem společenské kontakty hodně utnula.
Chvíli mi bylo dobře. A pořád mi není tak blbě, jako mi bývalo, je to lepší, ale taky cítím, že dlouhodobě to tak asi nejde, ale třeba možná jde.