Re: Jak motivovat a hodnotit prvňáčky

Maargitt, můj syn to má s tím kreslením úplně stejně, když maluje spontánně sám od sebe a pro sebe nebo pro nás, tak kreslí nádherné obrázky, plné fantazie a různých vtipných detailů....maluje opravdu moc rád, letos chodí podle svého přání do výtvarky...ale jakmile má namalovat obrázek pro někoho, třeba jako dárek apod., tak i když to sám pro toho člověka namalovat chtěl, tak to vždycky vypadá podstatně hůř, taky to celkem odflákne, najednou neví, co má malovat apod...on prostě nerad maluje "na objednávku", za určitým účelem... Jinak co se týče známkování, tak je teď ve druhé třídě, chodí do logopedické...jedou stejným tempem jako jiné školy, jen jich je ve třídě málo, takže to stačí líp procvičit...v prvním pololetí první třídy taky dávala paní učitelka hlavně jedničky, dokonce nedávala ani žádné domácí úkoly, jen nám občas posílala mail, co zrovna probírají a co s nimi máme procvičovat....ve druhém pololetí už občas úkoly dávala a známky dávala už všechy, takže i čtyřky a pětky...syn tedy nosí téměř samé jedničky, asi dvakrát dostal dvojku a jednou trojku, ale to bylo proto, že v matematice místo aby se spolehnul na vlastní hlavu, tak v příkladech z matematiky napsal výsledky, které mu "poradil" spolužák....no poučil se z toho a dobrý. Jinak se doma nijak zvlášť neučíme, uděláme úkol, pokud nějaký mají, každý den tedy čteme (ale třeba loni doma prakticky číst odmítal, naštěstí ve škole zvládal i tak...), sem tam něco napíšeme, nebo spočítá pár příkladů...ale spíš to děláme tak nějak v praxi....na něj vždycky fungovalo spíš učení se v praktických souvislostech, než doma nad sešitem....takže napsat seznam na nákup, spočítat, za kolik minut nám pojede autobus nebo metro, to je vždycky oblíbená činnost , přečtení nějakého nápisu nebo popisu někde....letos už naštěstí i dost ochotně čte, takže čtení procvičujeme večer před spaním... takže u syna je hlavní motivací nějaký praktický důvod, proč se to má učit...když vidí, k čemu je to v běžném životě dobré...