Re: Může smrtelně nemocný "přijmout" svou diagnózu a jak?

Co se týká toho sdělení pravdy, pokud se maminka zeptá - neodkazovala bych ji na lékaře. Určitě by to měla slyšet od vás, ale ne krutě a stručně, ale zaobaleně a jemně - právě s ohledem na to, co ona snese /jaká je/. Slova neporadím, nevím.
Snad něco ve smyslu - ano, nemoc je velmi závažná, tvůj stav je velmi vážný.
Na - vyléčím se? - nevíme, možné je ledasco, ale jsi ve vážném stavu.
Myslím, že ani lékař by neřekl - ne, brzy zemřete. Myslím, že ta jiskřička naděje je třeba. A třeba ujištění, že nezůstane sama někde v nemocnici - to by třeba chtěla vědět. A že jste rádi, že ji máte doma a že nemá mít strach.
I když vy strach máte - to je jasný. Ale teď je důležitý, aby maminka odešla v klidu a bez stresu.