Re: Hlášky našich rodičů

Po každém pádu nějakého předmětu, třeba karty:
Ty kdybys hrála na balkóně, tak se naběháš.

U jídla:
Neřvi si do té polévky, budeš jí mít pořád víc.

To jsou takové, co nás baví dál. Tu o balkoně používám taky...ehm.

Jinak se pravidelně slovně prohazovala televize oknem, protože není hotová práce a ona je puštěná.
Skákalo se podle někoho do studny.
V Kroměříži se u nás taky končilo.
Prababička se i utopit chodila.

Jo, ale kterou jsem nesnášela a nechápala...když se mi něco nedařilo, tak to otec komentoval slovy- ty bys mohla akorát fúkat koňovi vanilku do řiti.
Chápete to?