Re: Hlášky našich rodičů
Teoreticky ano.
Prošla jsem dlouhou cestu, abych otci odpustila, a kdoví, jestli se stalo.
Tato skupina lidí má šestý jazyk lásky, jedovaté, ironické a nahlavupostavené drísty. Za prvé těmi průpovidkami zvýrazňují svou inteligenci (všichni ví, že klaun, šaškujíce, musí ty talíře sám nejprve dokonale umět točit na hůlce), za druhé, rafinovaně maskují lásku k dítěti, nejsou jak ti prosťáčci a blbci, kteří primitivně řeknou: Mám tě rád, jsi moje princezna. Nikdy. Nikdy! Srážím tě, abys nebyla pyšná a měla se v životě dobře, jen tichá, skromná dívka dojde svého štěstí.
Odpovědět