Re: Neschopnost chodit včas - nemůžu nebo nechci?

Proč pořád máš snahu vypočítávat nějaký tzv. mínusy? Proč je to pro tebe tak nutný? Já jednoduše žiju tak, jak je mi to příjemný - neberu, že to či ono je pro někoho jakože nějaká fobie. Když někdo žije na samotě u lesa a nemá třeba televizi, auto, internet a já nevím, čeho všeho se zřekne, protože prostě žít tak, jak žije, je mu příjemný, tak taky budeme ho přesvědčovat, že je to blbě a že má svého "strachu" postavit? Ne. Nechápu snahy se max. přizpůsobit tzv. normě? ale co je norma. Když to nechápeš s jídlem, tak třeba zdraví. Trpíš nějakou bolest, víš, že je to třeba způsobené srůsty, tudíž se s tím prakticky nedá nic dělat. jsou různé možnosti řešení - buď ten stav přijmeš a naučíš se s tím žít tak, jako že to je součást tvýho života, nebo začneš chodit pravidelně na laparo rozrušování srůstů, protože okolí má za to, že bolesti mít nemáš a nebo se bude ládovat léky proti bolesti, protože na operaci jít nechceš, ale potřebuješ vyhovět okolí s tím, že bolesti nejsou. Nemusím asi vysvětlovat, který přístup mám já - ale z toho vyplývají další záležitosti, které třeba mohou okolí ovlivňovat - třeba v záchvatu řeknu - už to nedám, pardon, musím si odpočinout atd. A okolí to buď vezme, jak to je a nebo mě bude ve stylu této diskuze přesvědčovat, že ty bolesti fakt nejsou OK, protože oni je nemají a kdyby měli, tak s tím budou něco dělat, minimálně neobtěžovat okolí a vezmu si prášek a nebo že si ty bolesti vymýšlím.
myslím , že jsem už vysvětlování vyčerpala a kdo četl pořádně a chtěl pochopit, o co tam jde,pochopil, kdo nechce, nepochopí nikdy a navíc bude překrucovat. Ale to je život.