Zná ji každý... I naprostí nečtenáři. A nejen jméno, ale i její hlavní literární výtvor! Dokonce vám každý ocituje něco o vrážení vajec...
Už jsme si navzájem mnohokrát postěžovaly, kolik, že hraček naše děti mají, jak si s každou novou pohrají, ale po čase je přestane zajímat. Nemusím to všechno opakovat. Za mnohé si v tom můžeme samy.
A s nimi znovu ta zapeklitá otázka všech rodičů, každoročně se opakující: KAM S NÍM?
V prvním článku s šokujícími fakty o fyzickém trestání dětí, jako novém fundamentalistickém trendu v Americe, jsem vám řekla, že na druhé straně je stejně mohutná, ne-li mohutnější řada odpůrců.
Už jsme párkrát měli na Rodině debatu na tohle téma a vždycky byla bouřlivá. Bývá bouřlivá hlavně proto, že je velmi nejasné, kdo co myslí "plácáním na zadek".
Tak tu zase byla ta podivuhodná noc, kdy měly údajně nečisté síly větší moc nad obyčejnými lidmi než obvykle. Noc filipojakubská nebo také noc Valpuržina.
Jestli si myslíte, že jen my Češi máme jakési rozdvojení duše, když se začne mluvit o oslavách prvomájových, či máji jako měsíci lásky a o majálesu a jiných tradicích, tak jste na omylu.
Američané převzali z anglické kuchyně všelijaké úpravy pudinků, tedy v našem pojetí nakypů a buchet, které se dají jíst buď hned čerstvé a teplé nebo studené. To se mi na nich líbí a mám je moc ráda, zvláště třeba s jižanskou rumovou polevou. Tak jsem vám z datlemi vyprala právě pudinky.
V jedné půvabné dětské básničce veveřička brebeřička nevěděla, co je datle a zda se loupá...Ale stejně je pak, sice upatlaná, ale s chutí slupla všecky. A aby ne! Jsou sladké a lahodné.
Neboli baron Prášil amerického divokého západu.
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.