Magdalena Dobromila Rettigová

Zemřela 5. srpna v roce 1845.

Letos také uplynulo 220 let od jejího narození...

Už to samo o sobě by byla dost velká příležitost trochu si o ní popovídat. Ale chci vám ji připomenout hlavně proto, že je to osobnost nadmíru zajímavá , tvůrčí a obětavá, kolem níž se po celé 20. století a i v tomto začínajícím 21. vedl velmi urputný spor. Nejen o její osobnost, ale hlavně o smysl jejího literárního i veřejného působení.

Jen se zamyslete nad tím, kolik jmen z obrozeneckého období, ve kterém žila, zůstalo živých? Zkuste si je pro sebe zopakovat: Mácha, Čelakovský, Palacký, Jungmann? A četli jste je? Víte něco o jejich odkazu?

O to víc vyniká právě jméno Magdaleny Dobromily Rettigové. Zná ji každý... I naprostí nečtenáři. A nejen jméno, ale i její hlavní literární výtvor! Dokonce vám každý ocituje něco o vrážení vajec... Trochu zvláštní kulturní úkaz, že? Však je to asi tím, jak ona sama zdůvodnila napsání své proslulé Kuchařky v dopise z roku 1845: "až potud více lidu se shání po dobrém a chutném obědě než po nejkrásnější básni..."

V českém literárním světě se snad jen kolem Havlíčka a Jungmanna vedl spor stejné intenzity a stejných vášní.

Kolem nikoho jiného se tak nerozcházely názory předních literárních kritiků a publicistů jako nad dílem Rettigové. Její hodnocení sahá od omezené a konzervativní dámy a symbolu biedermeierovského životního stylu k předchůdkyni moderního feminismu a bojovnici za ženská práva...

Nepřeháním. Jen nakoukněte do seznamu průkopnic českého feminismu...

Pravým opakem jsou Fučíkova slova: "Žena v podání M.D.R...není samostatná bytost lidských rozměrů. Je to jen doplněk člověka-muže, bezprávný člověk bez vlastního života..."

Zvláštní je, že se v tom shoduje Fučík (komunistický kritik) dokonce s Arno Novákem, se kterým opravdu jinak nic společného neměl...

Staví ji vždy do protikladu ke statečné a "moderní" Boženě Němcové...

Ale Božena Němcová sama tvrdí, že bez ní by nikdy nebyla tou, kterou je. Dokonce, když měl být vydán její portrét, odmítla s poznámkou, že Rettigová by si to zasloužila víc...

Jiný komunistický kritik Zdeněk Nejedlý o ní naopak hovořil vždy s láskou a úctou.

Její kuchařka podle něj: "vykonala své dílo i mimokuchyňské. Rettigová svou knihu nevypravila jako obyčejnou kuchařskou knihu. Již její řeč je vybranější a pěkná. Tu se naučily česky číst, a dobrou češtinu číst, ženy, které by jinak nebyly se tomu naučily."

"Nelze ji označovat za feministku, ale snažila se rozšiřovat duševní obzor současnic, kterým se dostávalo malého či spíše žádného vzdělání....".To je ovšem právě to, proč ji feministky za feministku považují...

Evropské srovnání s německými či francouzskými autorkami té doby, zdůrazněné právě u Fučíka, skutečně nevyzní v její prospěch.. (de Stael, George Sandová atd.). Ale v poměrech českých stojí Rettigová na úplném počátku a zahajuje NOVOU KULTURNÍ ŘADU...: Marie Antonie, Němcová, Světlá, Krásnohorská.... Hlavně Božena Němcová a Krásnohorská se na její odkaz vždy odvolávají.

Na otázku, čím se hlavně vyznamenavala Rettigová, odpovídá ve své studii o ní Karel Sabina: "Duševní zdravostí, na kterouž se zakládá svěžest pracovná, neunavenost ve snahách a bodré, rázné myšlení. Pravili jsme už, že poezie ji nepřekonala? Pěstovala ji co domácí kvítko, s kterýmž se v prácech jiných potěšila."

Její slova ze spisu Mladá hospodyňka v domácnosti vás určitě překvapí svou "moderností", jakoby je napsal někdo ze zastánců nových směrů a nové "postfeministické" ženy:

"Život váš jest boj, protož nevzdejte se se zbrojův! Cnost, mírnost, vzdělanost ducha, něžnost srdce a jemnost citu, zběhlost ve všem, čehož ženě potřebí, budiž nám zbraní, kterou nikdo nepotlačí a která každého přemůže!"

Cokoliv dodat by asi byla škoda. Snad jen nějaký ten recept. Ale ten si najdete jinde...