Koláč Dulcinea

Jeho původní recepturu přebírá i do svých historizujících románů také známý španělský spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra ve svém známém Donu Quijotovi.

Když se zchudlý šlechtic Don Quijote rozhodne obnovit zašlou slávu rytířství, vydá se na své pověstné Rosinantě, vyzbrojen vetchým kopím a štítem, do světa za dobrodružstvím. Protože v rytířských románech má každý hrdina dámu svého srdce, zvolí si Don Quijote za takovou dámu svého srdce prostou děvečku, kterou nazve Dulcineou z Tobosa a již tituluje v duchu rytířské galantnosti vznešně španělsky "Bello relleno Dulcinea" - Dulcinea plná krásy.

Za svoji Bello relleno Dulcineu samozřejmě jako pravý rytíř bez bázně a hany chrabře bojuje, ale je pro ni v hádce s kupci zbit. Na své další dobrodružství se pak rytíř Don Quijote vypraví, provázen zbrojnošem Sancho Panzou, rozšafným vesničanem a protichůdcem Quijotovým, jenž slíbil Sanchovi za odměnu vladaření na ostrově, který společně dobudou.

Don Quijote vypráví Sancho Panzovi o kráse své vyvolené Bello relleno Dulcinei a o činech, které pro ni musí vykonat. Jenže Sancho Panza je tvor prostý, nakloněný spíše dobrému jídlu a pití, než vznešeným ideálům, a tak když se jednoho dne skutečně setká s vysněnou dámou srdce svého pána, vidí děvečku Dulcineu takovou, jaká skutečně je a nazývá ji bodře španělsky "Bollo relleno Dulcinea" - buchta Dulcinea.

V originálním rukopise Cervantesově je tato nepatrná záměna písmenek zcela evidentní a nezpochybnitelná. Vzhledem k Cervantesově svéráznému rukopisu, ve kterém je "o" naprosto odlišně psáno jak "e", to autor tak rozhodně myslel, protože po setkání Sancha s Dulcineou o ní několikrát Cervantes Sanchovými ústy mluví jako o Bollo, zatímco Don Quijote má svoji Bello. O této drobné záměně se ovšem v tiskové podobě románu nedočteme, protože již první sazeč buď z nedbalosti nebo prostým přehlédnutím, či z pocitu dodat Dulcinei vznešenosti, vysázel do matrice u rytíře i jeho sluhy jednotně "Bello relleno Dulcinea" a všechny další tisky až podnes tuto chybu přejaly.

Není ovšem náhodou, že to byli právě čeští badatelé, kteří pečlivým studiem Cervantesovy pozůstalosti odkryli světové literární veřejnosti nový pohled na dosud nepublikovaný rozměr spisovatelovy osobnosti, a to na období 2. pol. 16. století. Ví se spolehlivě, že mladý Cervantes tehdy ztratil v bitvě s Turky u Lepanta (7.10.1571) levou ruku a díky přesnému, dobře dochovanému topografickému materiálu lokalizace bitvy, se podařilo poměrně přesně určit, kde ji ztratil. On sám ji ovšem tehdy nenašel. Našel se ale naopak oblíbený Cervantesův výrok, který je charakteristický pro jeho šlechtické srdce, v němž našel místo jak Don Quijote, tak Sancho Panza: "Je krásné něčemu velet, i kdyby to bylo jen stádo dobytka".

Jisté nejasnosti panovaly v Cervantesově životopise o tom, co dělal během pětiletého zajetí v Alžíru, kam jej odvlekli piráti. Ovšem i o tom se podařilo našim badatelům z poznámek zjistit, že Cervantes byl nějaký čas pomocníkem hlavního kuchaře vezíra Ibn Ziriho v Alžíru. O této době má Cervantes v rukopisech několik poznámek, které ale nepochopitelně unikaly pozornosti. A jednou z nich je i recept na katalánský koláč bollo relleno dulcinea, který vezír velmi miloval a jehož název se tímto způsobem dostal nakonec i do světoznámého Cervantesova románu.

Zde je recept, upravený vzhledem k dostupnosti středoevropských surovin.

• 300 g polohr. mouky
• 150 g tuku
• 100 g moučkového cukru
• 5 granátových jablíček (Punica granatum)
• 1 vejce
• 1 kg jablek (Gloster nebo James Grieve)
• Šťáva a kůra z jednoho citronu (Citrus limon)
• 50 g jader pistácií (Pistacia vera) nebo vlašských ořechů (Juglans regia)
• Čajová lžička skořice ceylonské (Cinnamomum zeylanicum), nejlépe z kůry osmiletých keřů
• 20 g vanilkového cukru (Vanilla planifolia Andrews, madagaskarská bourbonová vanilka)
• Na špičku nože mletého hřebíčku (Eugenia caryophyllata) nejlépe z Moluckých ostrovů
• 200 g datlové marmelády, náhradou lze použít i marmeládu meruňkovou
• 1-2 lžíce jamajského rumu (Captain Morgan Black Label), náhradou lze použít i Božkov
• 0,3 l kalvádosu (např. Falconnet Calvados Reserve AC)

1. Mouku prosijeme do misky, přidáme cukr, změklý tuk, vejce a vypracujeme těsto. Dáme na dvě hodiny do chladna odpočinout.

2. Jablka očistíme, oloupeme, nařežeme na osminky a pokapeme šťávou z citronu.

3. Pistácie nebo ořechy nastrouháme nebo umeleme, přidáme skořici, dužinu z granátových jablek, vanilkový cukr, mletý hřebíček a nastrouhanou citronovou kůru.

4. Promícháme.

5. Těsto rozválíme na placku velikosti plechu a přeneseme ji na vymazaný plech. Placku hustě propícháme vidličkou. Rovnoměrně ji posypeme ořechovo-granátovou směsí a hustě poklademe osminkami jablek (z větších jablek děláme raději devítinky, aby nebyly plátky příliš tlusté). Nejlépe je řadit osminky (příp. devítinky) těsně za sebou do vyrovnaných řad na délku koláče.

6. Vložíme do trouby vyhřáté na 200 st. C a při střední teplotě pečeme 36 minut. Horký koláč pomažeme teplou datlovou (příp. meruňkovou) marmeládou, ochucenou rumem.

8. Porce koláče při podávání zásadně poléváme hořícím kalvádosem, na jehož kvalitě nešetříme.

(Kalvádos, jak známo, je suché jablečné brandy, vyráběné původně na severu Francie v Normandii. Vyrábí se z jablek a rozhodující vliv na kvalitu kalvádosu má obsah tříslovin a kyselin v moštu. Vyrábí se výhradně ve francouzském regionu Basse-Normandie a po destilaci musí podle zákona zrát nejméně 2 roky v dubových sudech).

Pokud koláč podáváme dětem, vynecháme poslední proceduru (8). Ke koláči Dulcinea je velmi vhodná alžírská káva, je to ovšem jen doporučení pro gurmány, neboť jinak lze ke koláčí Dulcinea pít jakoukoli jinou oblíbenou kávu, čaj, limonádu nebo i papájový džus. Dobrou chuť.