Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo

Ano, přesně tohle jsem si říkala taky. Jediný mlsek mé prvorozené byly rozinky. A dcerka pěkně jedla, milovala a miluje zeleninu, ovoce, může se utlouct po pohankové kaši atp. Zná už sice sladkosti (v osmi letech se není čemu divit), ale nějak moc ji neberou. Měla jeden - dva záchvaty nechutenství, ale ty jsme překonali pravidlem nechceš-nejez.
Dneska už vím, že v těchto krásných pravidlech rozhodně netkví jádro úspěchu.
Můj drahý syn, odchovaný ve stejných ideálech nevezme do pusy syrovou zeleninu, nevezme do pusy asi tak 70% dostupného ovoce, neochutná namazaný chleba, nepozře sýr...
Ochutnat nové jídlo znamená zhluboka se nadechnout a velmi, velmi klidným hlasem mu říct, že teď to ochutná a když to nebude chtít jíst, tak nemusí. A taky to pak dodržet. Úspěch s ochutnáním se dostaví asi tak v jednom z pěti případů.
A léčit to stylem - dokud to nesníš, nic jiného nedostaneš - nelze, protože vydrží být i déle než tři dny o čisté vodě. Rada psychologa zněla - nechte ho být. Nevyvařuji mu zvlášť, pokud si nevaříme nějakou specialitku, která by vlastně ani dítěti nepatřila. Prostě na talíř dostane jenom to, co chce. A pomalinku přidáváme další jídla.
Mmch. televize, pobíhání, povídání pohádek atp. se u nás u jídla nepraktikuje, sladkosti mezi jídlem nejsou zvykem a sladká pitíčka dětipovažují za mlsek na úrovni čokolády nebo bonbónu.