Re: Právo na normální život

Ahoj,
no, u mě je to tak, že pokud bych chtěla zůstat v oboru, tak to znamená asi tak 10 hodin práce + ta hodina (minimálně) na cestu,což je suma sumárum cca 18 tisíc měsíčně na hlídání (jenom hlídání), taky je prádlo, vaření, úklid atd. Takže další cca 4000 tisíce (tedy pokud bych nechtěla ten zlomek času obětovat právě místo syna piglování domácnosti), takže to je přes dvacet, a to nemluvě o tom, že s malým dítětem prostě takovou práci, kde bych dostala asi tak 28 000 hrubého prostě NEDOSTANU. Do své původní práce se vrátit nemůžu, šéf řekl, že ode mne očekává "maximální časovou flexibilu" což je těch 10 hodin a o tom, že bych část své práce dělala doma nechce ani slyšet. Prostě požaduje sezení na zadku v kanclu, bez ohledu na to, jestli tam ta práce je nebo není. Pradoxně jsem pracovala na takové pozici, kde to nebylo vůbec potřeba a v době mobilů, internetu a iPaců bych asi 90% práce hravě zvládala z domu.Vybavená na to jsem, patrřičnou sebekázeň taky mám, jenom čeští zaměstnavatelé jsou jaksi, poněkud, pozadu. Ne náhodou jsou Češi zaměstnanci s nejdelší pracovní dobou, ale zároveň s nejnižší produktivitou práce. Prostě je to pro českého šéfa pohodlnější.