Re: Právo na normální život

Já vidím u výše zmíněných "přivýdělných" činností problém hlavně jinde.

V první chvíli sem mě, jako grafičky, totiž trochu dotklo, že práce, která vás dokáže duševně zcela vycucnout a zaměstnat na 20 hodin denně, je uváděna jako něco podobného, jako domácký výroba svíček. Zrovna tak korektury, překlady, atd.

Pokud za to má být člověk slušně honorován, musí to dělat na slušné úrovni, to znamená mít podmínky, kvalifikaci i jistou nutnou míru schopností. O tvorbě webů také nemluvím, není nic strašnějšího, než weby vytvořené ve Frontpage za 2 tisíce nějakým či nějakou BFU.
Když dělám neco, co neumím, sama svou práci devalvuju a těžko obhájím své profesní schopnosti. Imho nejde o to, aby ze sebe ženské na mateřské udělaly idioty a je rozdíl, jestli pro časopisy píše redaktorka, které sice vypadla z redakce, ale profesi a praxi má, nebo se o to pokouší někdo, kdo byl "dobrý ve slohu" na základní škole.

Znám spoustu žen, které přerušily svou práci jen na dobu nezbytně nutnou (cca 4 týdny), ale o těch se zas nedá říct, že si přivydělávají, prostě třeba jen nepřijmou opravdu šibeniční zakázky, ale neexistuje, aby nevzaly telefon, nebo prošvihly termín. Prostě, vydělávat s dítětem určitě jde, ale nesmíte ani pro sebe připustit,že si "změkčíte normu", protože zákazníci jsou ochotni přijmout mailové korektury, nebo podobně, ale ne to, že vaše práce nebude kvalitní. Takovou úlevu prostě člověku nikdo neposkytne, a to ani z titulu toho, že původcem nekvalitní práce je čerstvá matka.