Re: Tak tohle beru

Promiň, Sosane, ale jeden z nás mluví o voze a druhý o koze.

Možná jsem se špatně vyjádřila, nemám problém s tím, že by mi partner nebyl ochoten pomoct, ale představ si situaci, že jsi přes den sám s dítkem, které ne a ne usnout, je unavené a protivné, ty ses v noci moc nevyspal a jsi taky unavený, potřeboval bys, aby mimino zabralo, ale ono ne a ne.... a do večera, kdy přijde partner z práce, je daleko... tak prostě odejdeš do vedlejšího pokoje a kopneš tam do stolu, abys svému dítěti nedal pocítit svou únavu, za kterou nemůže. Ale pořád je to vlastně sranda, protože máš možnost si večer odpočinout a ta únava nepřeroste do něčeho, co bys už nemohl vydržet. To jsem myslela, že jsou momenty, kdy toho máš plné zuby, ale pokud jsou to jenom chvilky, které brzo odezní, tak se člověk nemusí myslím stydět, že ho občas napadne, že by to dítě praštil, aby bylo zticha, ale zároveň ví, že to nemůže a ani nechce realizovat, jen mu ta myšlenka pomůže trochu upustit páru.

Ale máš pravdu, že by to nikdy nemělo dojít tak daleko, jako ta nešťastná ženská, která letos v zimě zabila novorozeňátko, protože na něj byla opravdu sama, zpočátku jí pomáhala máma, ale manžel si ji asi po 14 dnech skoro násilím odvezl domů, s ničím jí nepomohl a ona vyčerpaná nevyspáním to udělala. Tam si myslím, že je nesporná vina toho partnera.