Anetik?

Karolíno: popsala jsi své pocity ze soužití, napsala jsi, že se snažíš mu být přítelem, matkou jeho dětí a snažíš pořád vypadat skvěle.. Odezva od něj je kritika řešení každé pitomosti, aby Ti to dal "sežrat".
A ty chceš lásku... podporu ...občas pozornost. A mluvila jsi s ním...

Nevím, jak moc a jakým tónem... Jestli by to mohl brát jako výčitky?

Žila jsem nějakou dobu s člověkem, který se choval zrovna tak, jak popisuješ. A souhlasím, že to stojí za h...!
Nebylo možné se domluvit na spolupráci ohledně domácnosti neudělal nic... jen byl li opravdu přemluven a dotlačen / předesílám že jsem se snažila mluvit s ním mile a vesele a s prosbou... " posledně jsi to s tou vrtačkou tak uměl zkus mi vyvrtat prosím díru na skobičku pro obrázek " ( ten kreslila jeho dcera! )
a prosba doprovázená "blonďatám úsměvem

Dlouho jsem se snažila s ním žít. Proč? protože jsem milovala a miluju dceru. Ta ale není geneticky moje. Je jeho já jsem nevlastní matka... a tak jsem měla pocit, že by bylo dobré s ním vycházet.

Dost mi pomohla knížka z knihovna... ale fakt si te´d nespomenu na název :-( Je o soužití s ANETIKEM. To jsou dle psychologů člověk emočně plochý, neschopný citů a empatie. Prostě za to nemůže. Takoví lidé mohou být i třeba velice inteligentní... ale sociálně občas neví, jak fungovat. Jsou neuvěřitelní egoisté a sobci. Chápou, že chtějí-li něčeho dosáhnout, třeba toho, aby se s ním nějaká žena vyspala... je dobrý určitý postup. A jsou li chytří, aplikují ho. Ale necítí to a nejsou schopni trvale soužití s někým. Jen jeli to pro ně v tu chvíli výhodné.

Tak nevím, jestli jsem Tvého může nenapasovala někam, jen podle Tvých pár řádků. Možná mu křivdím...

A soužití s anetikem JE MOŽNÉ. Ufff ale je to neskutečná dřina a sebezapření!!!!
Jen je potřeba si uvědomit zda to za tu dřinu chceš ...

Je to o tom, žít defacto vedle sebe. Takovej spolubydlící.Uvědomit si, že s manželem to není možné, ale jinde to možné je. Své emoční potřeby si řešit jinde - kamarádky rodiče děti pes - každý z nich ti může dát kousíček citů do skládanky, kterou potřebuješ pro sebe vytvořit. S někým můžeš sdílet svůj zájem o plácnu třeba hudbu, s někým doplň dle svéhu
K tomu potřebuješ čas a prostor. Ten si koukej vytvořit... Jsou to i jeho děti? Jak by reagoval na to, že mu oznámíš páteky večer budeš od 8mi pryč a ve středu bude hlídat děti hodinu a půl abys mohla na cvičení nebo jakýkoli jiný kurz, zálibu?

Bylo by možné toto prosadit ? já vím, že je to dřina... u mně to možné bylo jen vééélmu obtížně a občas. Ale většinou hlídala starší dcera, nebo byla malá sama - když jsem šla cvičit na hoďku, mám to naproti... a zpočátku kňučela, kam zas jdéééš... ale pak si zvykla. A já pak měla energii si s ní s láskou a v pohodě povídat, číst jí před spaním zpívat s s ní. Prostě abys mohla šířit pohodu lásku úsměvy - musíš je i ty někde dostat. Ber kde ber . Není li to od "manžela" tak jinde