takže jsme asi ne tom stejně

Jsem asi kousek dál, vím, že chci být sama ale nemůžu mu to vysvětlit. Na toto téma jsme mluvili tisíckrát aby se odstěhoval. Vždy řekne mě to tak vyhovuje mám tě rád. Jenže nemá rád mě ale to že je uklizeno a navařeno. Nemá podle mě rád ani našeho syn a to si myslím že je asi důvod proč mi na něm začalo vše vadit. Otěhotněla jsem i když jsem měla antikoncepci, menstruace byla stále a až jednou nebyla na interupci bylo pozdě. Dnes jsem ráda protože je to mé zlatíčko a zároveň motor a chuť do života. To jsou i mé dospělé děti ale ty už mají své domácnosti. S otcem Sašenky jsem asi 3 roky, vedu mu administrativu, pečuji o domácnost a přitom sama také trochu podnikám. Lhostejnost k němu začala když při zjištění těhotenství ani nezminíl něco o svatbě, Jelikož před porodem neměl čas zajet na matriku aby se vyřídil otec do rodného listu sdělil, že to zvládnem po porodu. Nějakou dobu sem se ptala kdy tam zajedeme stále jsem slyšela zítra. Teď už mám zájem aby se odstěhoval. Dala jsem mu ultimatum do konce záři. On nechce protože nás miluje.Potřebuje jen služku, nic víc. Po návratu domů řekne ahoj malému, mě se zeptá jestli je uvařeno( asi 14 dní mu už nevařím) a pak lehne k televizi. Nepamatuji se kdy se zeptal jak bylo, naše komuniace byla jen co potřebuje zajistit do své práce. Za celé těhotenství se nezeptal jak Ti je, nešahl na bříško jak jak to dělají tatínkové co se na dítě těší. Děkuji že sem se mohla vykecat, moje maminka si stále myslí že bych neměla ho vyhazovat protože ve 40 to sama nezvládnu. Když mi umřel manžel měla jsem 2 puberťáky a zvládla jsem je , a oba mají průmky tak proč bych nezvládla sviště s kterým mi pomahají mé děti.