14.11.2009 9:07:40 jana
Re: U nás trochu jiná pointa
A potřebuješ tchána s tchýní? Já bych jím jednou jasně řekla, jak to je, kdo můžeš pochopit, pochop. A dál, pokud usoudí, že seš prase a je to u vás hrozný, nebudou tam chodit. Čímž se možná získá výhoda. Nebo to můžeš pak přehrát u ní, když nebude mít uklizeno a něco okomentovat. Taky může být účinný, že si uvědomí, že není dokonalá.
Moje tchýně sekýrovala všechny tak dokonale, že to mají jedno velké loutkové divadlo - a protože já nemám povahu na to, abych se sebou nechala takto jednat, tak jsem po počáteční velké snaze o velkou zdořilost usoudila, že jakékoli snahy jsou nejen zbytečné, ale našemu manželství škodí, tak jsem sice zachovala maximální možnou zdvořilost, ale zaujala jsem stanovisko "ještě jednou tohle a bude následovat, pokud bude hnusná, tak jí normálně od plic něco už řeknu, předevšema, co na tom, že se mnou pak třeba nebudou mluvit? Jedině výhra. Víš, co bylo zvláštní? Jak jsem přehodnotila vnitřní postoj, chovala se pak vždy tak, že jsem nikdy k realizaci drsnějšího přístupu neměla vůbec nutkání, oni to ty lidi cítí. Takže to chce se nebát a říct si "když udělám toto, co z toho bude?" Hodně lidí se strašně bojí, že by s nima příbuzní nemluvili - ale že jsou to lidi, kde místy není vlastně oč stát a přátelé jsou výrazně lepší volba, nedokážou přijmout. Podotýkám, že jsem zastánce dobrých a srovnaných rodinných vztahů, ale někdy to prostě nejde, nechce-li si člověk např. ve svém vlastním domě nechat diktovat pravidla od svých vlastních neteří. Radši budu za zlou tetu a budu mít pokoj. Přitom z tý samý rodinny od jiného sourozence mě podobně starý děti vyhledávaj, takže to asi nebude výhradně mnou.
Odpovědět