Re: Ahoj

Hrochy, taky jsem rodila v Táboře, ale mám pocit, že ten prvotní kontakt byl hrozně krátký. I podle fotek (časů) je mi jasné, že mimi jsem na břiše neměla ani celou minutu, že pupečník podle mě nenechali dotepat úplně...a hlavně první přiložení k prsu bylo za strašně dlouhou dobu, rozhodně dýl, jak půl hodiny.
Já byla vyřízená a nezmohla jsem se na nic a doteď mě to mrzí. Spoustu věcí si člověk uvědomuje teprve dodatečně...o porodu ve skoro leže a s přivázanýma nohama nemluvě.
Až půjdu rodit podruhé, tak už vím, co chci a za čím si stát. Nemám tušení, zda by v Táboře např. podpořili položení nahatého miminka na břicho a přikrytí dekou, já ho dostala zahouskovaného v zavinovačce...ale třeba stačilo si říct...takže při druhém už budu moudřejší a "drzejší"...Zázemí na to v Táboře je, teď už jen aby na to přistoupil i personál :)

Ale abych napsala k tématu - když mě po těch cca 2,5 hodinách převáželi na oddělení šestinedělí, mohla jsem si vybrat, zda mimi bude u sester nebo u mě. Doteď nechápu, proč jsem svolila, aby zůstal u sester. Ty 3 hodiny "samoty" a prázdnoty byly hrozné.
Přestože mě to mrzí, tak ale teď nemám pocit, že by náš vztah s malým byl nějak poznamenaný. Jen v hloubi duše člověk cítí, že ten začátek mohl být úplně jiný.
Článek je super, Bellano díky