To má být literatura nebo výchova?

Vtipně psané poučení blbejm nesvázanejm první minuty s dítětem na základě hovno argumentů. To, že tě tvoje mami zpočátku těžce nesla, může mít naprosto jiné příčiny, holt jsi osobnost od narození. To, že jsi milovala své dvě bondingované dceruny ihned, znamená dohromady 3 slovy TŘI situace, na základě nichž sem házíš vědy.

A laskavá jakoby nadsázka v tomto momentu skoro nasírá.

Děvčata, cože jste to objevila? Že dítě u maminky nepláče? Tý vado, tak ještě, že to má ten anglickej název.


Bonding v žádném případě neškodí, určitě u normálně probíhajícího porodu může patřit k hezkým rituálům, ale jeho absence znamená řvaní dítěte jako v kterémkoliv jiném okamžiku dětského života a je vadný démonizovat zrovna tyhlety 3-4 minuty rp 3-4 hodiny.

Proč ne jiné?

A hlavně, proč vytvářet hypotézy, které nelze potvrdit ani vyvrátit a které můžou citlivějším šestinedělkám, které z jakýchkoliv důvodů neměly bonding, zarazit mléko?

Jako, že když se někdo začne ex post modlit k bondingu, bude mu odpuštěno?

K čemu je to sakra dobrý?