Jo, to znám ...

Na důvodu nezáleží, je jich milion, stejně jako žádný konkrétní. Zažila jsem to u své matky taky, trvalo to 20 let. Problém si nepřipouštěla, řešit ho nechtěla. Všichni doktoři byli blbci a nestála o jejich pomoc. Pak ale z nějakého mě dodnes neznámého důvodu souhlasila s návštěvou terapeutky, která jí prostě padla do oka, k ničemu ji nenutila, jen spolu mluvily. Teď to už druhý rok vypadá, že se z toho dokázala dostat. Vím, že není vyhráno na věky, může nastat nějaká krizová situace, která ji do toho znovu uvrhne. Ale zatím se drží. K terapeutce si teď už zajde jednou jen za měsíc popovídat jako s kamarádkou, vylít srdíčko, ta ji nějak uklidní a dodá sílu. Jsem šťastná, nicméně pořád mám strach, že se to zase zvrtne.