Znám

I když trochu z jiné strany. U nás pil otec. Pamatuju, jak jsem se jednou probudila strašným hlukem a rámusem dole v kuchyni. Strašně jsem se bála, ale šla jsem se podívat.. otec zboural jídelní stůl. Chudák mamka, musela to po něm ještě v noci uklízet... druhý den to spravil, ale já se pak už pořád bála, co zase vyvede... Vlastně jsem pořád hlídala čas, kdy se měl vracet domů od autobusu. Když nedorazil, tak mě bylo jasné, že zase přijde "upravený". Měla jsem ho ráda, ale tímhle si to u mě pokazil. On se chudák pražák "musel" oženit s holkou z vesnice někde na moravě ( na vojně si nedal bacha) tak si možná ventiloval svoje "co by kdyby". Jenže už i jeho otec pil, tak to možná jen "zdědil". Dneska už se musí hlídat, měl dost velké zdravotní problémy, jinak nevím, jak by skončil.