taky to trochu znám

U nás to bylo trochu podobně.Na omluvu své mamky musím říct,že byla v hrozně těžké situaci.Měla 3 holky v pubertě ve věku 15,13 a 12 let+bráchu mimino.Taťka odjel,protože byl v hrozných dluzích(ale ne kvůli alkoholu)a ona tady zůstala sama.Měla na starost invalidního dědu + pradědečky ve věku kolem 85 let.
Těch pár let do mých asi 19 let bylo peklo...Měli jsme hrozně málo peněz,o bráchu jsme se staraly my.Když měly sestry problém,řešila jsem to já.Mamka pila každý den.Bývala pak docela agresivní a bila nás.
Já jsem se jí docela brzo postavila a ségry jsem prostě bít nenechala.Hned po maturitě jsem se odstěhovala a ségra hned po 18.šla bydlet ke mě.
Chápu její těžkou situaci,ale nechápu,proč to řešila takhle.Kdyby se místo křiku a násilí spíš pokusila s námi vyjít...bylo by to lepší i pro ni.
Nakonec to dopadlo dobře.Vycházíme spolu super.Mamka dnes pracuje,dodělává si školu a pije jen příležitostně.Myslím si,že nebyla v takovém stupni závislosti,aby bez toho nemohla být..