Souhlasím
Souhlasím s článkem, souhlasím i s touto reakcí. Také mám syna s Aspergerovým syndromem, s ADHD...syn je nadprůměrně inteligentní, nic na něm není vidět, jen je "trochu zvláštní". Ono trochu je při první setkání opravdu jen trochu, ale po hodině, by Vám z něj prskla hlava. Moje kamarádka jednou řekla, že radši bude hlídat pět dětí najednou než jednoho Tomáška. Mému Tomíkovi AS diagnostikovali až v sedmi letech, do té doby jsem byla jen hysterická matka,která si vymýšlí choroby, s tím, že syn z toho vyroste. Dnes chodí do školy, která má zkušenosti s těmito dětmi, má asistenta, průkazku ZTP/P. Našli jsme mu koníčky, které ho baví (Tomík má fascinaci mašinkami a legem, ale v takové míře, že mu nic jiného nesmíme koupit). A v K. Varech jsme založily i s maminkami i občanské sdružení, které má za cíl pomoct ostatním rodičům na téhle těžké cestě. (www.cesta-kv.webnode.cz).
Myslím, že takových článků není nikdy dost, protože stále se o tom málo ví a stále se najdou lidé i mezi lékaři, kteří tuto diagnózu zpochybňují a bagatelizují a říkají, že je to teď moderní diagnóza.
Odpovědět