Re: Tak já nevím
Podotýkám, že pro mě štěstí, zdraví a spokojenost dítěte stojí hodně vysoko v žebříčku hodnot. Až tak vysoko, že když v první škole měl syn problémy, přeřadili jsme ho (i když po dlouhém váhání) do jiné školy, do které jsem ho zpočátku vozila vlakem (15 km) a MHD (pak jsem ze zdrav. důvodů nemohla, jezdil manžel autem nebo částečně babičky). A když už dojíždění bylo neúnosné, začali jsme dokonce uvažovat i o stěhování - a když se naskytla příležitost, využili jsme jí. Na pražský byt bychom neměli, ačkoliv v Praze je škol a odborných středisek zdaleka nejvíc, ale to, co bylo v našich silách, jsme pro synka udělali. Nelituju.
Odpovědět