Re: Tak já nevím

Samozřejmě že, Markéto, jsou rozdíly mezi školami/školkami, hlavně proto, jací jsou pedagogové, jestli mají děti rádi a snaží se řešit problematická chování (neautistická) s ponecháním určitého respektu vůči dětem, nebo jestli děti vlastně rádi nemají a považují je v případě problemů za vyčůránky a podobně.

Nicméně si stejně jako Lanea myslím, že dobrá škola bude spíš respektovat problémy dítěte, které má konkrétní diagnózu, protože - pokud bude všechno správně fungovat - SPC kontaktuje školu a učitele proškolí. Zatímco když žádnou dg. nebude mít, bude to asi jako v synově školce nebo první škole. Řed. MŠ o synovi neřekla slůvko dobré, a jednou dokonce prohlásila, že je vyčůraný, přitom syn ve školce nic moc hrozného nevyváděl. Ve škole se syn bál, protože si neuměl poradit sám v dětském kolektivu bez dospělého (učitelka přece měla ze zákona nárok na kafíčko ve sborovně), a byl tam tak nešťastný, že se o přestávkách raději schovával na záchodky. Jedinou starostí školy bylo, aby se choval "normálně", a jestli je on šťastný nebo ne, to nikoho nezajímalo. Terčem kritiky jsem byla já, např. že ho vodím do školy, a zase - nikoho nezajímalo, že to on nutně potřebuje vodění do školy, a ne že já ho "nechci pustit do světa", tedy ho nezvratně poškozuju.

Víš, holčičky s AS na tom bývají o něco lépe než kluci, jsou více přizpůsobivé a snaží se více zapadnout, spolupracovat. Kluci mívají potíže horší, a věř, že když jsou pak už DRSNÉ problémy, že se celá situace řeší daleko hůř než když se opatření zavedou dřív a preventivně se tak zhoršení problémů předejde.