Kotě a temperamentní dítě

V dětství jsem mívala kočky, psy nebo obojí, zvířata miluji a ačkoliv teď žijeme již cca 13 let bez nich, plánuji to v brzké době změnit. Vždy jsme měla jasno: 1 dítě, 1 kocour, 1 pes a to tak, že až budou malému tak 3 roky, bude kocour, až bude chodit do školy a bude schopen sám odpoledne venčit, tak bude pes. Nicméně malý je hodně živý, divoký, temperamentní a tak ač mu už byly 4 roky, tak jsem zatím k pořízení koťátka neměla odvahu. Jen jsem přehodnotila plán na 2 koťata, aby jednomu přes den nebylo v prázdném bytě smutno (sejdeme se doma až kolem 17. hod, já ráno odcházím v 5, manžel se synem kolem 8.) a taky, aby kočičáci byli v přesile proti tomu našemu raubířovi Jaké máte zkušenosti se soužitím temperamentího dítěte tohoto věku a malého koťátka (koťat)? Na jednu stranu si říkám, že je už správný čas koťátko pořídit (malý má taky zvířata rád), na druhou stranu se bojím, aby ho "neumořil". On totiž strašně rád každého provokuje a sleduje kdy dotyčný ať už člověk či pes (či jiné zvíře) nevydrží a vystartuje, což aplikuje i na psovi u babičky, tam jen trnu a musím pořád zasahovat, aby psovi-starci neruply nervy a neudělal z malýho dva kusy. Na druhou stranu si říkám, že třeba takový kočičák by ho srovnal do latě a sjednal by si respekt, protože kočky si nenechají na sobě "dříví štípat" a ostrými drápky si vyjasní kompetence. Jaké máte kdo zkušenosti, mám to risknout a nějakého či tedy spíše ty dva kočičáky pořídit nebo ještě počkat? Nebo nepořizovat malá koťata, ale už odrostlejší jedince?