Od autorky

Konečně jsem se dostala k počítači.
Nikomu jsem nechtěla nic vnucovat. Vyjádřila jsme jen svůj názor.
Jsou lidé, kteří zvíře doma mít nemohou. Přesto já mám kočku od kamarádky, která měla léta velmi, ale velmi silnou alergii na kočky a společným pobytem v domácnosti začala alergie mizet. Tento postoj nikomu nevnucuji. Syn je alergik, ale kupodivu ne na srst, peří a podobně, jen na některé pyly. Potíže mívá jen v určité měsíce, i když s námi zvířata žijí trvale, a to velmi mírné. Jako mimino je měl horší, dál se to jen zlepšovalo.
Psa mám malého (kavalír), který nesmrdí, jednak proto, že je to fena a ty obecně smrdí míň a jednak kvůli tomu neustálému mytí. Opláchnutí sprchou bez šamponu psovi nevadí. Špína opadaná ze psa mi vadí, chlupy jsem zminimalizovala používáním speciálního hřebene, který vyčeše všechnu mrtvou srst. Takže na koberci je víc lidských vlasů než psích a kočičích chlupů (dcera má delší vlasy). Odmala jsem ji zvykala na to, že jsme pryč, takže opravdu spí a vím, že nevyje ani neštěká. Toto je převážně o výchově, tvrdili mi kynologové.