28.6.2011 10:26:14 Zdislava a kluci
meli jsme opacny problem
sama kdyz nekam jdu tak pozdravim, deti to delaji taky az se me kamaradky ptali jak jsem je to naucila, ja je nic neucila
proste to zacali delat jako ja (obchod, kamaradky, doktor)
bohuzel v jednu chvili to byl problem bo syn zdravil kohokoliv a kdykoliv, nejhorsi chvile jsme zazili v kempu,kde proti nam slo spoustu lidi a on je vsechny zdravil, videla jsem ze je jim to neprijemne,tak jsme se ho snazili s manzelem trosku krotit,jenomze pak kdyz jsme se o tom zacali v soukromi bavit tak nam doslo ze vojtik je ten co je normalni a ze kdyz je to nekomu neprijemne ze to je jeho problem,protoze poprat nekomu "dobry den" na to neni vubec nic spatneho a s timhle vedomim proplouvame zivotem, nekdy vojtikovi odpovi, a nekdy ne, vetsinou se zarazi a alespon se usmejou a to ze nekomu vyloudi usmev na tvari je to nej co muze delat
Odpovědět