zdravení
Bydlím na vesnici a je tu naprosto normální, že se navzájem zdravíme. Staršímu synovi jsem zdravení neustále připomínala a u dcery jsem zkusila metodu nápodoby. Musím říct, že ji zdravení vysloveně baví a kdykoli vejdeme na poštu, do obchodu, začne nahlas křičet dobrý den. Syn občas pozdravit zapomene, někdy se mi zdá, že záměrně. Podle mě je tedy nejdůležitější, aby se dospělí mezi sebou zdravili, dětem se to pak bude zdát naprosto přirozené a nebudeme se tím u nich muset nijak zvlášť zabývat.
Odpovědět