Re: O svobodě/ možnostech dítěte

Jasně - existují děti, které se v běžné škole mohou nudit, protože je učitel nedostatečně kvalitně zaměstná. V tom případě je to důvod, proč na gympl, protože u nás neexistuje to, co v Kanadě (nebo jen ojediněle), že dítě, co má hotovo, tak dostane rozšiřující modul. U nás se ve školství ctí spíše cesta do výšek nikoli do šířek.
Nepíšu o dětech, které by na to nestačily, (takové jsou taky - to je pak s gymplem problém), ale o tom, že svoboda výběru programu je také věc, kterou se má dítě učit - a ne všechno je o výkonu. Jsou i jiné hodnoty, které tyhle děti z gymplu často nemají (učila jsem je na ZUŠ) a akorát přijedou z gymplu, běží do klavíru, nauky atd, aniž by ten klavír stihly ještě někde provozovat svobodně. Snad zas na gymplu ve sboru někdo. Tak jak to tu jedna paní v diskusi vypsala - ona to vidí pozitivně - v 9. třídě je z něj už malý dospělý.
V šest domů, učit se moc nemusí - to je pravda, protože jsou na to dost chytré, aby to pochytily ve škole. Ale je tohle život té etapy? Užijou si tenhle program až budou dospělé až do 78 nebo dokdy nám to vláda naplánuje.
Samozřejmě, dřív je to vychová k tomu, aby jim tento model života vyhovoval. Vlastní tvůrčí osobu to však v jistém smyslu upozaďuje. Jistá skladba hodnot se u nich rozvíjí jinak. (To ale neberte jako klad či zápor - ono každá situace toho dítěte je úplně jiná a někdy je lépe, když nefetuje na rozpadající se ZŚ a je na gymplu atd.) Přesto - většina dětí, co byly podobně chytré a ze základky mi v porovnání s těmi gympláckými připadala většinou víc v pohodě a s určitou rozletovou kapacitou, kterou ten gymplák nerozvine nebo rozvine už do prostoru dospělého světa.