Re: O svobodě/ možnostech dítěte
Mě celkově na všech diskuzích na podobné téma zaráží skepse k druhému stupni ZŠ.
Je to opravdu na tolika školách až tak mizerné? A je tak časté, že negymplové děti (a rodiče) nevidí ve vědomostech hodnotu? V téhle debatě to až tak nezaznělo, ale v těch ostatních na Rodině často. Argument že na ZŠ zůstanou děti v silně nepodnětném kolektivu a že setrvání = flákárna - to čtu hodně často. A hodně to píší ti, kteří dítě na gymnáziu mají. Nebude to taky tím, co se odehrává na prvním stupni?
Nebo je to tím, že 30 nesourodých dětí jeden člověk prostě nemá šanci kvalitně zvládnout?
Na ZŠ zůstane určitě nejméně polovina školáků, to je z nich opravdu většina takových, že ti, co dávají děti na gympl, si říkají, že není o co stát?
V jednom výzkumu jsem četla, že 1/4 dětí z 8-letých gymnázií v dotazníku uvedla, že tam nejsou rádi. Zajímala by mě odpověď školáků z druhého stupně, bohužel o takové studii nevím.
Ale nejvíc by mě zajímalo, jestli je tu taky někdo, kdo nechal dítě na 2.stupni ZŠ a je se školou doopravdy spokojený. S tím, jak škola funguje, jaké má ve vztahu ke vzdělání jeho dítěte výsledky. A kdo může říct, že je rád, že dítě je právě tam.
Osobně proti gymnáziím vůbec nejsem, myslím, že v otázce téhle volby je tolik věcí parametrických, že obecné závěry nikomu nic neřeknou. A čím víc kvalitních variant, tím líp pro děti.
Odpovědět