9.6.2015 17:04:17 Jarmila
Polovina článku by šla nahradit
Polovina článku by šla nahradit čtyřmi slovy" používejte selský (nebo zdravý, chcete-li) rozum. Ano, reklama mi vnucuje řadu věcí, bez kterých "nemůžu být", ovšem viděno očima právě oné reklamy. I já už reaguju naprosto stejně, když potkám pouliční vnucovače nějakých výrobků: "Ukažte mi, bez čeho nemůžu být". Jedna věc je vývoj společnosti. Společnost se vyvíjí a dneska si nedovedeme představit, že bychom byli bez věcí, které za našeho dětství nebyly nebo jsme si mysleli, že to je absolutní nesmysl nebo že to je jen pro někoho. Když jsem v r. 1995 viděla první mobil, tu bedýnku větší než dámská kabelka, s točenou šňůrou ke sluchátku velikosti lopatky na uhlí, na které se mačkala tlačítka s jednotlivými čísly, a viděla i fakturu na 65.000,- Kč (což byl pěkně prosím tehdy skoro celý můj roční příjem), tak kdyby mi v tom okamžiku někdo řekl, že toto zařízení bude mít za 20 let pomalu každý prvňák, tak bych se smála, až bych se za břicho popadala. Kdo by si jen mohl koupit tak neskutečně drahý nesmysl? A hele, uběhlo 20 let, mobily se zmenšily na přijatelnou velikost, cena šla taky dolů a dneska ho má skoro každý prvňák. Podobně to bylo s dalšími zařízeními, jako je domácí PC, televize, automatická pračka, myčka na nádobí a další. Jenže to, co postupně přijímáme do života a nedovedeme si bez toho další fungování představit, je prostě vývoj. Stejně na tom byli i naši předkové, když se objevilo první auto. před tím dokonce běžel chlap s praporkem, aby upozornil na tu smradlavou a řinčící obludu. Sákryš, to by se dneska chlapi naběhali, kdyby měli utíkat po dálnici rychlostí 130 km za hodinu! Zavést podobné nařízení dneska - hned by se zvýšila zaměstnanost! Podobně naši předkové přijímali i elektřinu, pračku, rozhlas, televizi a další výdobytky techniky. Jenže: budeme kvůli tomu dneska prát na valše? Asi těžko, byla by to pro nás už nepředstavitelná dřina a zabitý čas, a přece ještě třeba ve 30.letech se téměř v každé domácnosti na valše prádlo každý týden pralo.
Takže bych rozlišovala zbytečnost a pokrok. Pro mne by byla zbytečnost třeba šátek a nosit dítě na těle. Jednak jsem při vaření potřebovala volné ruce a nechtěla jsem riskovat úraz dítěte ve formě opaření horkou vodou, druhak považuju nošení dítěte na těle za nepraktické, protože od toho neskutečně bolí páteř. Ano, chápu třeba přírodní národy, že to tak dělají, ale osobně si myslím, že každá přírodní maminka s chutí sáhne po kočárku, bude-li si ho moci koupit. Proto bych např. větu "Obejít se bez kočárku ve většině případů nejen lze, ale je to i velmi praktické a příjemné" osobně považovala za naprostý úlet. Možné to je, ale "praktické a příjemné" asi těžko. Co je "praktického a příjemného" na tom, že když potřebuju nakoupit a ponesu v jedné ruce dítě, ve druhé tašku s nákupem, tak přijdu domů servaná, že si budu muset odpočinout? Proboha, copak ze mne usazení dítěte do kočárku dělá krkavčí matku, která se s dítětem nechce ani pomazlit? Naopak, já si za kočárkem můžu odpočinout, nákup položím do košíku pod kočárek, nejsem urvaná z nošení dítka + nákupu, a jako bonus si můžu s kočárkem a dítkem udělat třeba několikakilometrový výšlap. Já se projdu a pročistím si hlavu, dítko má volnost a pokud je už chodící, může jít kousek po svých s tím, že pokud se unaví, zase si klíďo sedně zpátky do kočárku.
Je tedy otázkou, bez čeho můžeme být a co je docela dobrá věc. A ani to nelze paušalizovat. Někdo nemůže být bez každoročního pobytu u moře, a právě třeba i s dítětem, jiný považuje za zbytečnost kočárek, jiný jednorázové plíny, další třeba ohřívačku na kojenecké lahve. Paušalizovat se to nedá, záleží to na našem naturelu a taky na finančních možnostech. Když mám sotva na chleba, nekoupím si kaviár ani mercedes, ale budu ráda, že mám na máslo nebo marmeládu na ten chleba. Bez čeho ale dítě být nemůže, je láska jeho rodičů. Važme si všeho, čeho dosáhli naši předkové. Že máme třeba 8-hodinovou pracovní dobu. Bývala delší, taky i 16-hodinová. A že za tu 8-hodinovou se dost dlouho a tvrdě bojovalo! Že snad každý z nás byl aspoň jednou v životě u moře - to před pouhými 25 roky taky nebyla taková samozřejmost, jako to je pro spoustu lidí dneska. Važme si vcelku slušné úrovně bydlení a dalších a dalších vymožeností a především: rozvíjejme to dál!!
Odpovědět