Pro SarkuB

Přečtla jsem si názor paní Sárky nebo Šárky, ale musím říct, že tak jednostranně a úzce zaměřený pohled na život mě docela děsí. Uvědomujete
si, paní S., že vámi vyhlídnutý a dokonale prověřený a také například nákladně proškolený pracovník (ano, dokonce i muž!) může kdykoli třeba vážně onemocnět, mít úraz, nebo si najít lepší místo jinde a přes to, že vy jste si ho hýčkali, se na vás prostě vyklašlat? To je realita života, běžně se to stává, a k tomu, aby to člověka nesklátilo, si musí pořád dokola uvědomovat, že nějaký projekt je nic proti vesmíru...A ono to tak ve skutečnosti je - vy tu šílíte, že se neudělá ten projekt včas, vaše kolegyně by snad asi měla raději jít na potrat, a on se třeba udělá včas a co z toho? A nebo se neudělá jak měl (kolik jich takto dopadně? Většina?) a ono se (z hledika existence světa ) vlastně vůbec nic nestane...
Spojovat to ale s tím, že ženu příště nezaměstnám, mi přijde zcestné, zvlášť když vy sama si přes své mateřství pracovní úkoly plníte. Trochu byste se měla od důležitosti své práce odmyslet, je vidět, že vás to pohlcuje přespříliš a odvádí od skutečné reality.