Re: Podezřelé a podezřelí ... - chápu to

Pro Henri a Sarku - chápu vaše obavy, ale ...
jak už tady řekla spousta holek přede mnou, i mně připadá, že příliš zjednodušujete, obzvlášť Sarka - zatím se nic neděje, její zaměstnankyně plní vše tak, jak má, nezdá se, že by chtěla při první příležitosti letět na rizikový těhotenství, tak oč jde? Napadlo tě, Šárko, že můžeš do jiného stavu přijít ty a celý projekt zhatit ty? Krom sterilizace, o které nemluvíš, není žádná antikoncepce stoprocentní. Co když si zlomíš nohu a fakt nebudeš moct bádat? Připadá mi to, že ze sebe děláš apriori lepšího člověka - matku, než jsme my ostatní, protože ty jsi všechno zvládla, ale ty ostatní jsou jenom hloupé pipiny, které to rozhodně nedodrží.
Byla jsem v pozici vybírajícího a ani ve snu by mě nenapadlo životopis ženy hodit do koše. Nepopírám, že jsou takové, které jejich práce obtěžuje, ale jsou i takoví chlapi a hlavně to vůbec nesouvisí s dětmi. Možná by těžiště vašich pohovorů mělo být zaměřeno na kvality člověka po nejen pracovní, ale i lidské stránce - lempl je zpravidla lemplem i v životě, nejen v práci. A mimochodem - naprosto se ztotožňuji s názorem, že žena - čekatelka či matka si práce většinou mnohem víc váží, má-li solidního zaměstnavatele, který její situaci respektuje - tedy ne že ji nakládá méně, než nematkám, ale že uznává, že je třeba, aby si svůj čas mohla zorganizovat po svém - třeba tak, že o naléhavé práci dá vědět dopředu. Je minimum situací, kdy člověk dopředu neví, že dneska fakt musí zůstat přesčas. Já třeba dělám právničku a vím, že když mi v jeden den končí čtyři lhůty, tak že den předtím asi budu v práci fakt dlouho. Ono tohle je totiž zase obecně o tom, jak zaměstnavatel respektuje volný čas svého zaměstnance. Ať mi nikdo nevykládá, že práce přesčas je normální -kde tomu tak normálně je, tak tam je nějaká chyba, buď v řízení, protože je buď málo lidí nebo nesprávný způsob přidělování práce, nebo v zaměstnancích,protože jsou neschopní. Práce přesčas, ať už pro matku, muže nebo třeba trpaslíka, by fakt měla být jen výjimečnou,odůvodněnou, ne běžnou událostí.
Jo a byla jsem v pozici vybíraných, setkala jsem se s dotazy na moje rodičovské plány, ale většinou po okamžité reakci, že tohle je přece zakázaná otázka, ale že já budu tak laskavá a odpovím na ni, všichni zkrotli. Nikdy by mě ale nenapadlo do životopisu psát stav nebo dokonce počet dětí, tříletá pauza se podle mě objevit vůbec nemusí, pokud jste byly celou dobu zaměstnány u jednoho zaměstnavatele (tak tam prostě jste osm let na stejné pozici no a co), a pokud jste nebyly, tak jste třeba mohly být v cizině či co. A jestli je to tak zajímá, tak ať se zeptají, ale nabízet jim to v životopisu nehodlám.