Otec u porodu

No, já jsem měla také manžela u porodu (u každého chvilku), ale nikdy bych ho nenutila. Některé ženy z porodu dělají výlučně ženskou záležitost, že to je něco, co by muži "nedokázali", ale přitom oni nemají možnost volby. Můžou se cítit odstrčení, vyčlenění z tohoto procesu, o který se zasloužili vlastně také. Můj muž nesnáší krev, ale porod přežil bez úhony. Sám se vyjádřil, že by toto nikdy nepodstoupil, že by prostě radši neměl děti. V tomhle muže spíše lituji, že nezažijí ten pocit, kdy jsou schopni tolik obětovat (nejen porod, ale i dobu několika nesvobodných měsíců po něm) pro to, aby mohli mít dítě.
Na druhou stranu, kdybych byla mužem, nevím, jestli bych měla odvahu jít podpořit svou ženu při porodu. To raději trpím sama. Ta bezmoc musí být strašná. Možná jsou ale muži obecně vybaveni o něco větším egoismem, aby se příliš nerozpouštěli v empatii, a byli schopni si udržet chladnou hlavu, ikdyž jejich milovaná opravdu trpí.