porod a muži

nemůžu si pomoci, ale u plození byli dva, tak proč by muž neměl ženu podpořit také u porodu? Že má tvrdý chlap takový jemnocit, že se mu udělá špatně při troše krve??? Chodila jsem na předporodní kurzy a můj muž chodil na všechny lekce se mnou! dobrovolně!, když nám pouštěli porody, sami jsme byli překvapeni, jak málo krve u přirozeného porodu je.
Manžel se mnou samozřejmě u porodu byl, připravila jsem si ho na to, sám četl knížky a časopisy, takže byl na všechno připraven. Rodila jsem 3 dny, byl naprosto fantastický, chodil se mnou do sprchy, držel mě za ruku, pomáhal mi z a na postel, ale i vyměňoval vložky a chodil s nima za sestřičkama, jestli už tam je plodová voda - neotevírala jsem se. Bez něho bych to taky zvládla - musela bych - s ním jsem ale cítila maximální souznění, společně jsme se těšili. Nakonec to sice skončilo císařským řezem v epidurálu, manžel měl bobka jako první, sestřička říkala, že jí ho ani nechtěl dát, aby ho ukázala mi, tak se s ním mazlil.
Dodnes oba na porod vzpomínáme jako na nádherné zážitky a těšíme se na druhé miminko - mám slíbenou holčičku 8-))).
Pokud někdo k porodu jít s manželkou nechce, tak je podle mého ani ne tak srab, jako pohodlný. Ženy se nikdo neptá, jestli jí nevadí, že ji to bolí nebo jí teče krev, ona to všechno musí vidět, nemůže odejít. Pokud si muži říkají "silnější pohlaví", tak by se taky podle toho měli chovat. Zvláště když jde o porod jejich dítěte. Aspoň si potom své ženy více váží