Re: Noční pomočování

Tak mi to nedá a taky napíšu svou zkušenost.Obě starší děti jsem začala na nočník vysazovat hodně brzy - ještě před 1.rokem. Tehdy to bylo úplně běžné a nikdo se nad tím nepozastavoval.Dnes je dceři 20 a synovi 15. Oba byli přes den bez plen do 18.měsíce. Dcera chodila od 18.měsíců do jeslí a tam dítě bez plenek vyžadovali.Musím říct, že oba začali mít později potíže s nočním počůráváním a žádné vyšetření, včetně psychologického, neukázalo nějakou anomálii. Syn mě tento problém s větší či menší intenzitou téměř do deseti let.Takže noční buzení dvě hodiny po usnutí znám víc, než dobře.Ve třech letech musel kvůli tomu místo do školky jít na rok do jesliček, kde personál děti s podobnými problémy neuvěřitelně zesměšňovaly před ostatními dětmi.Přestala jsem ho tam dávat a raději s ním byla o rok déle doma. Podotýkám, že jsem ho za to nikdy netrestala, nikdy mu nic nevyčítala a stejně jsem viděla, jak tím hrozně trpí a bojí se někam s dětmi jet, aby neměl ,,nehodu". Nevím,jestli to bylo předčasným trénováním nočníku u nezralého dítěte, nebo jen náhoda, ale svou třetí, dnes 20 měsíční dceru rozhodně na nočník nenutím. Četla jsem několik článků, které právě před tímto problémem varují. Před měsícem jsem to zkusila poprvé a když jsem viděla, že na něm vůbec nechce sedět a nechápe, co po ní chci, odložila jsem ho opět do kouta.Když běhá venku nahatá, čůrá během hraní a vůbec si to neuvědomuje.Na nočníček maximálně posadí panenku :-) Sama si na něj sednout nechce.Zkusím to zas za měsíc, za dva a uvidíme, jestli pochopí, co se od ní žádá. Na naší listopadové diskuzi je asi polovina dětí, které na nočníček chodí a dokonce si o to řeknou a druhá, která to zatím nechápe.Takže obě situace jsou asi úplně běžné a normální a každá maminka určitě pozná nejlíp, na co je její dítě už zralé a na co ne. Jinak s intelektem tato schopnost opravdu nemá žádnou souvislost :-)