Re: nechápu?!?

Přesně tak.

Když jsem posadila dítě v 15 měsících na nočník, zuřilo, že ho omezuji v pohybu a utíkalo pryč. Nějaké nadšené tleskání a výskání maminky ho vůbec nezajímalo. Ve skutečnosti ho štvalo, že jsem mu překazila nějakou činnost. Příště když viděl nočník, začal zuřit už preventivně. Tak jsem nechala nočník asi na 2 – 3 měsíce zmizet. Pak jsem ho posazovala příležitostně, ale většinou se mu to taky moc nelíbilo. Až teď, od 2. roku, si najednou dojde na nočník, když se mu chce – nic neřekne, zničehonic zmizí, vyčůrá se do nočníku a vrátí se k tomu, co dělal. Ani mi to nehlásí. Jenomže musí být doma a nahý. Když má plínku nebo slipy, tak se počůrá (nebo pokaká) a nejen že mi to neřekne (ačkoli mluví tak, že by na to téma řekl souvětí o dvou větách), ale když se ho zeptám, tak často zatlouká a tvrdí, že tam žádný bobeček není. Ne že by se mě bál (nikdy jsem mu na to téma nic nevyčítala), ale je mu jasný, že ho budu otravovat s nějakým přebalováním a převlíkáním, a to se mu zrovna nehodí. Poznám podle intonace, že moc dobře ví, ale normálně zatlouká. Takže doufám, že mu brzy samotnému dojde, že lidi prostě nechodí v počůraných a pokakaných gatích.